Mezinárodní projekt METRO

Brněnská metropolitní oblast (BMO) byla od června 2019 do března 2022 zapojena do mezinárodního výzkumného projektu ESPON METRO – Role a budoucí perspektivy kohezní politiky ve strategickém plánování metropolitních oblastí a měst. Projekt si kladl za úkol prověřit vztah metropolitního plánování a implementace politiky soudržnosti.

Projekt ESPON METRO zkoumal metropolitní oblasti v Evropské unii ve snaze posílit jejich roli a vliv v rozhodovacím procesu týkajícím se programového období 2021+ a v kohezní a regionální politice celkově.

Součástí projektu byly kromě BMO tyto metropolitní oblasti:

  • Turín (hlavní koordinátor),
  • Barcelona,
  • Brusel,
  • Lisabon,
  • Lyon,
  • Gdaňsk-Gdyňa-Sopot,
  • Florencie a
  • Riga.

Cílem výzkumného projektu bylo poskytnout důkazy o tom, jak mohou metropolitní oblasti prostřednictvím své agendy přispět k dosažení konkrétních cílů politiky soudržnosti tak, aby evropské metropolitní oblasti byly hlavními aktéry při navrhování programů a strategií k provádění kohezní politiky. Dílčím záměrem projektu bylo rovněž popsat přidanou hodnotu uplatňování kohezní politiky na metropolitní úrovni a podat analýzu toho, jak by měla politika soudržnosti integrovat metropolitní rozměr.

Od účasti v projektu ESPON METRO město Brno očekávalo především získání nových vědomostí při řízení metropolitní oblasti (rozvoj, plánování, spolupráce), sdílení příkladů dobré praxe a specifických řešení, která bude moci Brno implementovat do svého rozvoje. Projekt ESPON METRO byl zpracováván pod hlavičkou výzkumného týmu Politecnico di Torino (hlavní kontraktor). Součástí projektu byl i tým Karlovy univerzity profesora Luďka Sýkory, Univerzity Libre v Bruselu aj.

Hlavní výzkumné otázky projektu byly:

  • Jakou roli hrají metropolitní oblasti při řízení rozvoje a provádění politiky soudržnosti?
  • Jaká je přidaná hodnota politiky soudržnosti EU při plánování a provádění metropolitních politik?
  • Jak metropolitní oblasti přistupují k provádění politiky soudržnosti (plány, programy, investice, projekty, víceúrovňová správa aj.)?
  • Jak jsou metropolitní oblasti a další stakeholdeři zapojeni do procesu vypracování, řízení a hodnocení kohezní politiky?
  • Jaká je přidaná hodnota uplatňování politiky soudržnosti v metropolitních oblastech?

Mezi hlavní výstupy projektu patří:  

  • Úvodní zpráva rozvíjející cíle výzkumu, metodický rámec a kontext, ve kterém působí jednotlivé metropolitní oblasti. Úvodní zprávu naleznete zde. Přílohu zprávy v podobě popisu aktuální situace jednotlivých metropolitních oblastí naleznete zde.
  • Případové studie jednotlivých metropolitních oblastí informující o dosavadní roli měst v uplatňování národní a regionální kohezní politiky, vlivu měst při přípravě dohod o partnerství a úrovni účasti metropolitních oblastí v procesu plánování kohezní politiky, zejm. operačních programů pro programové období 21+. Studie rovněž nabízí podrobný popis nástrojů kohezní politiky, které města využívají, zapojování relevantních stakeholderů, tvorbě strategií a vztahů mezi cíli politiky soudržnosti a plánováním a realizací metropolitních cílů. Případové studie obsahují konkrétní doporučení týkající se provádění politiky soudržnosti na metropolitní úrovni a integrování metropolitního rozměru.
  • Závěrečná zpráva shrnující dosažené výsledky projektu a porovnání role jednotlivých metropolitních oblastí v rámci kohezní politiky.
  • Tři politická doporučení: jak posílit roli metropolitních oblastí při rozvoji, řízení a implementaci politiky soudržnosti, jak vyzdvihnout přidanou hodnotu politiky soudržnosti při plánování a provádění metropolitních politik a jak více reflektovat úlohu politiky soudržnosti při vytváření metropolitních řídících struktur a postupů spolupráce.

Veškeré výsledky si lze stáhnout na oficiálních stránkách programu ESPON METRO zde.

Jak si na tom stojíme v porovnání s dalšími metropolitními oblastmi?

Brněnská metropolitní oblast je jednou z nejmenších zkoumaných oblastí, zároveň je rovněž metropolitní oblastí s nejmenším počtem obyvatel. V počtu obcí, které jsou součástí metropolitní oblasti, naopak vynikáme.

Metropolitní oblast   Rozloha (km2) Počet obyvatel (x1000) Hustota zalidnění  Počet obcí
Turín 6827 2231 327 312
Barcelona 636 3291 5176 36
Lisabon 3015 2863 950 18
Brno 1978 700 354 184
Gdaňsk-Gdyňa-Sopot 5690 1555 273 51
Florencie 3514 995 280 41
Lyon 538 1390 2596 59
Brusel 161 1200 7241 19
Riga 3359 870 259 9

Vývoj metropolitního řízení v Brněnské metropolitní oblasti nemá příliš dlouho historii v porovnání s dalšími zkoumanými oblastmi. V šesti metropolitních oblastech (Turín, Barcelona, Lisabon, Florencie, Lyon a Brusel) je metropolitní spolupráce formálně ukotvena a založena na institucionálním rámci. 

Následně se výzkumný tým zabýval vlivem kohezní politiky na metropolitní spolupráci. V tabulce níže můžete vidět, že nástroj ITI využívají společně s Brněnskou metropolitní oblastí jen další tři regiony. V Brněnské metropolitní oblasti je potenciál využívání kohezní politiky hodnocený jako vysoký. Nástroj ITI umožňuje spravovat vysoký podíl zdrojů na funkčním území. Přispívá také k institucionalizaci metropolitní správy a spolupráce. Integrované projekty v rámci Brněnské metropolitní oblasti a využívání nástroje ITI je zmíněno jako příklad dobré praxe. 

Metropolitní oblast Řídicí orgán Zprostředkující subjekt Příjemce
Barcelona Ne Ne Ano (ERDF ROP)
Brno Ne Ano (ITI – OP IROP, OPTAK) Ano (ITI z NOP ERDF, CF, ESF)
Brusel Ano Ne Regiony
Florencie Ne Ano, ale formálně jen do roku 2015 (ROP ESF) Ano (ROP ESF)
Gdaňsk-Gdyňa-Sopot Ne ROP (ITI) ROP, NOP
Lisabon Ne Ano (ROP ITI) Ano ROP a NOP
Lyon Ne Ano (NO ESF, ERDF ITI) ANO (NOP ESF, ERDF, ITI)
Riga Ne Ne ANO (NOP)
Turín Ne Ano (ROP ESF) ANO

Další srovnání a doporučení pro oblast kohezní politiky najdete v případové studii.

Výzkumné otázky

Jakou roli hrají metropolitní oblasti při řízení rozvoje a provádění politiky soudržnosti?

  • Není příliš relevantní v rámci evropské kohezní politiky 2014-2020;
  • Zprostředkující subjekty pro některé priority ESIF, Itálie OP METRO;
  • ITI – důležitý faktor.

Jaká je přidaná hodnota politiky soudržnosti EU při plánování a provádění metropolitních politik?

  • Soulad mezi cíli a prioritami evropské kohezní politiky a politik metropolitních oblastí;
  • Metropolitní oblasti přizpůsobují své strategie kohezní politice tak, aby usměrňovaly vynaložené zdroje.

Jakou roli hraje politika soudržnosti EU při konsolidaci metropolitní správy a spolupráce?

  • V případě neexistence formalizovaných metropolitních oblastí může kohezní politika vyvolat institucionální experimenty;
  • Formalizované metropolitní oblasti využívají evropskou kohezní politiku jako páku ke stimulaci spolupráce mezi obcemi.

Tato doporučení byla následně zpracována formou politických stanovisek a lze je nalézt zde.

Případová studie Brněnské metropolitní oblasti

V rámci Brněnské metropolitní oblasti byla zjištěna zásadní role politiky soudržnosti skrze nástroj ITI. Výzkumná zpráva zmiňuje, že pozice metropolitní oblasti je velmi křehká, dočasná a zcela závislá na politice soudržnosti a nástroji ITI. Dosud neexistuje právní rámec pro ukotvení metropolitní správy a metropolitní oblasti nejsou často vnímány jako klíčová území pro územní rozměr veřejných politik. Výzkumná zpráva uvádí, že mezi hlavní výzvy BMO patří postavení metropolitní oblasti ve správě území v České republice. Účast v metropolitní správě, plánování a spolupráci je v současnosti primárně motivována dostupností finančních prostředků politiky soudržnosti EU, jež jsou poskytovány prostřednictvím nástroje ITI. V národních politikách v současné době téměř neexistují žádné další nástroje a mechanismy (kromě ITI), které by podporovaly a definovaly metropolitní spolupráci, plánování a správu. Existuje riziko, že se politická podpora těchto územních celků může se změnou nástrojů politiky soudržnosti EU vytratit. Výzvou je zavést metropolitní správu, plánování a spolupráci jako běžnou praxi tak, aby nebyla závislá pouze na impulsech a finanční podpoře politiky soudržnosti EU. Výzkumníci hovoří o vytvoření institucionálního rámce, který zajistí podmínky pro významnější a rovnocennější roli místních iniciativ.

 

 

 

 

 

 

 

 

Mezi hlavní metropolitní výzvy patří:

  • Postavení metropolitních oblastí ve správě území se v České republice prozatím nemůže opírat o právní status a rozhodovací pravomoci. V rozhodování na národní úrovni zatím není význam metropolitních oblastí plně doceněn, přestože se jedná jeden z klíčových aspektů územní dimenze veřejných politik. Metropolitní oblasti a městské regiony by přitom měly být vnímány jako důležité jednotky územního rozvoje státu a jako autonomní samostatné oblasti, které zajišťují hospodářský, sociální a kulturní rozvoj a podporují technologický a společenský pokrok prostřednictvím inovací.
  • Účast v metropolitní správě, plánování a spolupráci je v současnosti primárně motivována dostupností finančních prostředků politiky soudržnosti EU, jež jsou poskytovány prostřednictvím nástroje ITI. V národních politikách v současné době neexistují žádné další nástroje a mechanismy (kromě ITI), které by podporovaly a definovaly metropolitní spolupráci, plánování a správu. Existuje riziko, že se politická podpora těchto územních celků může se změnou nástrojů politiky soudržnosti EU vytratit. Výzvou je zavést metropolitní správu, plánování a spolupráci jako běžnou praxi tak, aby nebyla závislá pouze na impulsech a finanční podpoře politiky soudržnosti EU.
  • Dosud byla metropolitní správa a spolupráce řízena především politikou shora dolů. Klíčovou výzvou je vytvořit institucionální rámec, který zajistí podmínky pro významnější a rovnocennější roli místních iniciativ, a zároveň posílí roli metropolitní správy při řešení klíčových problémů a výzev v metropolitním území.

Výzkumná zpráva přináší tři doporučení pro Brněnskou metropolitní oblast:

  • Vytvořit a zachovat metropolitní oblasti jako klíčová území pro územní rozměr národních veřejných politik a veřejných politik EU. Posílit koordinaci metropolitní dimenze mezi národní regionální a urbánní politikou a územním plánováním.
  • Rozvíjet mechanismus metropolitní spolupráce zahrnující široké spektrum lokálních aktérů tak, aby zajišťoval realizaci komplexní metropolitní agendy stavějící na místních, národních a unijních rozvojových cílech. Vyjednávat, definovat, schvalovat a financovat rozvojové cíle nad rámec jak ITI, tak pobídek plynoucích z politiky soudržnosti EU.
  • Posílit metropolitní správu a spolupráci jako samostatnou, autonomní a nezávislou na politice soudržnosti EU. Vytvořit nový právní rámec pro metropolitní správu založený na aktivní participaci a odpovědnosti metropolitních aktérů. Posílit roli metropolitního vedení. Najít cesty k vytvoření společného metropolitního fondu pro podporu plnění metropolitních strategických priorit z vlastních prostředků spolu s podporou z národních zdrojů a fondů EU.

Díky zapojení do projektu ESPON METRO získalo město Brno nové vědomosti pro řízení metropolitní oblasti (rozvoj, plánování, spolupráce) díky sdílení příkladů dobré praxe ostatních zapojených metropolitních oblastí. Jednotlivá doporučení zároveň mohou sloužit jako argumenty k posilování metropolitní spolupráce směrem k evropské a národní úrovni a k rozvíjení metropolitní spolupráce v Brněnské metropolitní oblasti.

Město Brno zároveň hostilo workshop odborníků, během kterého odborníci debatovali nad výsledky projektu. Shrnutí workshopu si můžete přečíst zde.

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru