Metropolitní spolupráce má smysl, vzkazují starostky a starostové z okolí Brna
Starostky a starosty obcí Brněnské metropolitní oblasti (BMO) jsme po třech letech opět požádali o vyplnění dotazníku, který se stejně jako v předchozích letech zabývá potenciály metropolitní spolupráce v rámci BMO. Dotazník navazuje na šetření z let 2017 a 2020. V nejnovějším průzkumu byli osloveni zástupci všech 183 obcí v zázemí města Brna. Dotazník nakonec vyplnilo 174 z nich (95 %), a tak návratnost zůstala na vysoké úrovni podobně jako v předchozích šetřeních, kdy dosahovala 88 (2017), respektive 96 % (2020). Novinkou letošního dotazníku byly zejména otázky ohledně výsledků projektu TAČR METROSPOL.
Z výsledků dotazníků vyplývá, že 91 % starostů a starostek jeví o spolupráci v Brněnské metropolitní oblasti zájem a spatřují v ní smysl. 88 % starostů a starostek ví, že jejich obec je součástí metropolitní oblasti a svou obec vnímají jako součást přirozeného zázemí Brna (obyvatelé těchto obcí dojíždí do Brna za prací, studiem, lékaři, kulturou či dalšími volnočasovými aktivitami). 93 % starostek a starostů taky vnímá, že koordinovaný rozvoj je výhodný a souhlasí s tím, že je třeba řešit témata strategického a územního plánování na metropolitní úrovni.
Představitelé obcí by uvítali řešení na metropolitní úrovni v rámci lokální dostupnosti (parkoviště P+R, terminály, cyklodoprava), dále energetické soběstačnosti, školství, boje se suchem a erozí či odpadového hospodářství. Výsledky dotazníku ukázaly, že finance nejsou klíčové pro zapojení do spolupráce. I přesto, že cca 60 % radnic ví o nástroji integrovaných územních investic, z kterého mohou čerpat prostředky na jejich rozvoj a který Brno využívá už 10 let. Pro starostky a starosty je mnohem důležitější povědomí o přínosech metropolitní spolupráce a také aktivní přístup obcí BMO.
Starostky a starostové měli taktéž zhodnotit vývoj spolupráce s Brnem. Velká část z nich, 40 %, hodnotí vývoj pozitivně a myslí si, že se spolupráce zlepšuje. Polovina obcí odpověděla, že je pro ně spolupráce během posledních 5 let na stále stejné úrovni. A co vzkazují starostové městu Brnu? Nezapomeňte na nás – nejvíce z nich se shoduje, že metropolitní spolupráci do budoucna ohrožuje přílišná dominance velkého města a nedostatek komunikace. Zapojení do metropolitní spolupráce si starostky a starostové představují např. v podobě účasti na různých setkáních a jednáních, spoluprací na metropolitních projektech, či sdílením dobré praxe.
Podrobněji můžete výsledky dotazování prozkoumat níže.
Naprostá většina respondentů odpověděla na obě tyto otázky kladně. Většina starostek a starostů (88 %) ví, že jejich obec spadá do území BMO a oproti předchozímu šetření se jedná o nárůst o 15 %. 90 % starostek a starostů vnímá svou obec jako součást území metropolitní oblasti. Na základě odpovědí víme, že je to především díky jejich blízkosti k Brnu (obyvatelé dojíždí do Brna za prací, studiem, lékaři, kulturou či dalšími volnočasovými aktivitami). Představitelé radnic a obecních úřadů taktéž uvedli, že je to díky jejich propojení na nástroj Integrovaných územních investic a poskytovanými informacemi, které jsou pro výkon jejich funkce nápomocné. Nicméně našli se i starostové a starostky, kteří doposud netušili, že jejich obec je součástí územní metropolitní oblasti.
S nástrojem ITI a jeho principy je srozuměna více než polovina oslovených zástupců obcí, a to přes 60 %. Ve srovnání s předchozím dotazníkovým šetřením se tak jedná o 10% nárůst, jenž lze přičíst zejména vyššímu podílu obcí, které nástroj ITI využívají aktivně. Nejmenší povědomí o nástroji ITI mají obce na severu a severovýchodě BMO – tato území se stala součástí metropolitní oblasti až v roce 2020.
Většina oslovených (93 %) chce řešit vybraná témata strategického a územního plánování na metropolitní úrovni. Trend odpovědí na tuto otázku se tak příliš nezměnil.
Stále stejný (50 %) nebo dokonce lepší (40 %). Tak hodnotí vývoj spolupráce s Brnem za uplynulých 5 let drtivá většina vedení obcí BMO. Pouze pět dotazovaných uvedlo, že metropolitní spolupráci vnímají se zhoršující se tendencí. S těmito obcemi budeme nadále komunikovat s cílem blíže poznat argumenty pro jejich tvrzení.
Chtěli jsme od starostek a starostů znát i jejich názor na zlepšení naší práce a dát jim prostor k podnětům. Lepší komunikace a informovanost o metropolitní spolupráci – tak se vyjádřila sedmdesátka z nich. Další zmínili zajištění lepší dopravní dostupnosti či dostatku míst ve školách.
Cca 40 % starostek a starostů se na probíhající spolupráci již pasivně či aktivně podílí. Necelá třetina uvedla, že se na probíhající spolupráci chce více podílet. Mírně přes 20 % dotazovaných odpovědělo, že se spolupráce ubírá pro ně nezajímavým směrem.
Přes 91 % respondentů je ochotno zapojit se do metropolitní spolupráce a jedná se tak o mírný nárůst v porovnání s předchozím šetřením. Oslovení dále uvedly, že si zapojení do spolupráce představují např. v podobě účasti na různých setkáních a jednáních, spoluprací na metropolitních projektech, či sdílením dobré praxe.
Většina představitelů obcí BMO, 55 %, očekává, že jejich obec mírně poroste ve smyslu růstu počtu obyvatel o max. 20 %. Dalších 5 % uvedlo, že očekává silný růst, tedy nárůst počtu obyvatel o více než 20 %. Třetina dotazovaných naopak očekává stabilizovaný počet obyvatel v následujících letech. Žádný starosta ani žádná starostka pak neočekávají pokles počtu obyvatel. Nárůst počtu obyvatel jde ruku v ruce se zvyšujícími se nároky na zajištění veřejných služeb. Celkově lze i do budoucna predikovat růst počtu obyvatel v metropolitní oblasti, což je v souladu s rozvojovou vizí BMO popsanou v Integrované strategii rozvoje BMO 2021+.
U této otázky měly dotazovaní možnost zaškrtnout až sedm nabízených odpovědí. Nejčastěji obce vnímají jako překážku rozvoje nedostatek finančních prostředků. Dále starostky a starostové vnímají jako problematickou omezenou možnost nakládat s pozemky či nedostatek ploch pro bydlení. Respondenti měli také možnost uvést jinou než nabízenou možnost a zde často uváděli, že je omezuje nedostatečná dopravní a technická infrastruktura či kapacita veřejných služeb (např. škol).
Představitelé obcí Brněnské metropolitní oblasti měli u této otázky možnost označit až 5 odpovědí. Nejvíce by dle starostek a starostů bylo účelné na metropolitní úrovni řešit lokální dostupnost (parkoviště P+R, terminály, cyklodoprava), dále energetickou soběstačnost, školství, boj se suchem a erozí či odpadové hospodářství. Zájem mají dotazovaní i na tématech globální dostupnosti či stárnutí populace. V porovnání s předchozími lety se dostala do popředí témata spojená s energetikou a odpadovým hospodářstvím. Celkově se ale názory starostek a starostů moc nezměnily – jako primární nadále vnímají oblasti dopravy a školství.
U této otázky bylo možné označit až 3 odpovědi. Z uvedených odpovědí vyplývá, že představitelé obcí BMO považují za nejvýznamnější pro udržení dlouhodobé fungující spolupráce povědomí o přínosech metropolitní spolupráce (52 %) a také aktivní přístup obcí BMO (45 %). Méně jsou již pro představitele obcí významné externí finanční prostředky (35 %). Zjištění v tomto dotazníku víceméně odpovídají těm z předchozích ročníků dotazování a nadále se potvrzuje, že pro starostky a starosty je důležitá především rovnocenná a smysluplná spolupráce.
Nově měli starostky a starostové označit až 3 faktory, které mohou spolupráci do budoucna ohrožovat. Nejvíce dle nich ohrožuje metropolitní spolupráci přílišná dominance velkého města a nedostatek externích finančních prostředků. Z dalších možností byly nejčastěji vybírány nerovnoměrný rozvoj území v rámci BMO či nevyvážená komunikace. Čtvrtina dotazovaných uvedla také nedostatečné legislativní ukotvení a slabé postavení metropolitní oblasti. U uvedených odpovědí vyplývá, že se představitelé obcí u metropolitní spolupráce nejvíce obávají toho, aby se na ně celkově „nepozapomnělo”.
Prostorová vize BMO by byla koordinačním mezičlánkem mezi strategickým a územním plánem v metropolitní oblasti. Z provedeného dotazníkového šetření vyplývá, že většina představitelů obcí zatím není příliš schopna posoudit tuto problematiku. Do debaty se chce naopak zapojit 57 starostek a starostů, převážně větších obcí a měst. Starostky a starostové obcí BMO by respektovali závěry prostorové vize, pokud by nebyla v rozporu s plány jejich obce a vznikala by ve spolupráci s jejich obcí.
Při porovnání obou map je na první pohled zřejmé, že obce mají větší prostor pro nárůst kapacity bydlení, zatímco u ploch pro pracovní příležitosti jsou potenciální kapacity menší. Tato otázka byla položena také v předchozím šetření a lze si povšimnout, že se kapacity v obcích postupně zmenšují. Jednou z interpretací může být menší ochota starostů obcí k růstu obce v kontextu uvědomění si rizik plynoucích z nekoordinované suburbanizace.
Důležitou součástí dotazníkového šetření byly otázky na vznik subjektu, který by se zabýval metropolitní spoluprací v BMO tzv. metropolitním svazkem, jehož součástí by byly obce metropolitní oblasti, město Brna a kraj. Tento dobrovolný orgán by měl unikátní postavení v rámci veřejné správy ČR a vykonával by vybrané agendy v oblasti metropolitní spolupráce a plánování.
Skoro polovina obcí zatím není schopna posoudit vznik a fungování takového subjektu. Se vznikem metropolitního svazku souhlasí 40 % starostek a starostů. Oproti minulému dotazníkovému šetření došlo k poklesu negativních odpovědí. Představitelé obcí BMO měli taktéž seřadit nabízené činnosti metropolitního svazku dle důležitosti čísly 1-5, kdy 1 znamená nejdůležitější činnost. Z výsledků vyplývá, že nejdůležitější činností metropolitního svazku je pro starostky a starosty analýza území metropolitní oblasti. Dalšími činnostmi dle důležitosti jsou příprava a koordinace projektů metropolitního významu a zpracování strategických a územně-plánovacích dokumentů pro území metropolitní oblasti. Další součástí aktivit metropolitního svazku by dle starostek a starostů obcí měla být podpora sdílení dobré praxe a pomoc v oblasti dotačního či právního poradenství. Starostky a starostové by taktéž využili podporu při zpracování a využívání metropolitních dat či zadávání architektonických a urbanistických soutěží. Skoro polovina respondentů taktéž uvedla, že by v čele metropolitního svazku měl stát apolitický ředitel či manažer. Dvě pětiny dotazovaných by si dokázaly nejvíce představit v čele zvoleného starostu z obcí metropolitní oblasti. Možnosti primátora či hejtmana získaly v dotazníku kolem 10 %. Poslední otázka se týkala financování takového subjektu. Většina, 61 %, starostek a starostů není schopna v nynější době posoudit, zda by byla ochotna přispívat na chod veřejného subjektu zaměřeného na metropolitní spolupráci. Přispívat je zatím ochotna pětina obcí. Oproti předchozímu šetření došlo k 10% poklesu u negativní odpovědi. Co se týče konkrétní částky, třetina obcí je ochotna přispívat více než 21 Kč na občana. Necelých 60 % by přispívalo menší částku.
Cílem debat o přenesení kompetencí nebylo zbavovat obce kompetencí, ale spíš vytipovat ty, které by bylo efektivnější řešit společně na meziobecní/metropolitní úrovni efektivněji. V tomto dotazníkovém šetření proto byly starostky a starostové dotázány, o jaké kompetence by se mohlo jednat. Velká část dotazovaných není ochotna přenášet žádné kompetence, nebo naopak nejsou schopni posoudit, o jaké kompetence by se mohlo jednat. Z konkrétních návrhů zmiňovali respondenti například záležitosti přestupků, dotací či jiné administrativy.
Zaregistrujte svou e-mailovou adresu k pravidelnému odběru aktuálních informací z Brněnské metropolitní oblasti.
