Po třech letech jsme se opět obrátili na starostky a starosty obcí v Brněnské metropolitní oblasti s prosbou o vyplnění dotazníku, jehož cílem je dále rozpracovat možnosti dlouhodobé spolupráce obcí Brněnské metropolitní oblasti (BMO).
Elektronický dotazník byl stejně jako v roce 2017 vytvořen v rámci společného navazujícího výzkumu Magistrátu města Brna (Odbor strategického rozvoje a spolupráce, Oddělení řízení ITI a metropolitní spolupráce) a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity (Katedra regionální ekonomie a správy). Oproti roku 2017 se území BMO díky použití jednotné metodiky vymezení metropolitních oblastí v ČR zvětšilo a nově je jeho součástí 184 obcí (včetně Brna). Proto bylo nutné dotazníkové šetření aktualizovat a zaměřit se i na nově zahrnuté obce.
Dotazník byl zaslán 183 starostkám a starostům obcí v BMO a zpětnou vazbu se podařilo získat od 175 obcí (96 %). V návratnosti se podařilo překonat už tak dobrý výsledek z roku 2017, který tvořil 88 %. Tato čísla nám ukazují, že starostové mají nadále zájem s Brnem spolupracovat. Na základě výsledku dotazníkového šetření můžeme tvrdit, že většina starostů spatřuje v metropolitní spolupráci smysl.
Tyto dvě otázky byly zpracovány dohromady. 73 % radnic si je vědomo, že jejich obec je součástí Brněnské metropolitní oblasti a více než 50 % starostů je srozuměno s nástrojem ITI.
Naprostá většina obcí chce řešit vybraná témata strategického plánování společně na metropolitní úrovni.
V dotazníkovém šetření jsme zjišťovali, jaké je povědomí starostů o BMO a nástroji ITI, a ptali se i na míru jejich zapojení. 90 % starostek a starostů v Brněnské metropolitní oblasti se chce zapojit do metropolitní spolupráce.
V rámci této otázky měli respondenti možnost označit až 5 odpovědí. Obce by uvítaly řešení na metropolitní úrovní především v problematice lokální dostupnosti (výstavby parkovišť P+R, terminálů či cyklostezek). Starostky a starostové by rádi rovněž společně řešili i problematiku boje se suchem a erozí a odpadové hospodářství. Zájem je rovněž o spolupráci v oblasti školství či stárnutí populace.
Typickým tématem, které je výhodné řešit společně na území metropolitní oblasti, může být odpadové hospodářství. Například se může jednat o jednotný systém svozu odpadů, který by znamenal snížení konečné ceny pro občana a reagoval by na chystaný zákaz skládkování v EU. 70 % starostů by mělo o takový systém zájem.
Územní plán na úrovni BMO by pro její celkový rozvoj znamenal snadnější koordinaci aktivit metropolitního významu. Nicméně dle výsledků z šetření, je tato problematika pro okolní obce zatím hůře uchopitelná.
Starostové byli mj. dotazováni na faktory, které jsou pro ně klíčové k udržení dlouhodobé metropolitní spolupráce. Starostové především zmiňovali povědomí o přínosech metropolitní spolupráce (23 %), schopnost nalézt konsensu a kompromisu (21 %), silné politické vedení (19 %) či rovnoměrné zastoupení a rozhodování (17 %). Externí finanční nástroje k financování projektů byly u starostů upozaděny (15 %), zde vidíme velký posun v porovnání s rokem 2017. V předchozím šetření starostové upřednostňovali jako klíčový faktor finanční prostředky.
Pro starosty je tedy důležitý především kontinuální vývoj spolupráce a to, že Brno jedná s okolními obcemi jako s rovnocennými partnery a stanovuje si smysluplné a realistické cíle.
Rozvoj města Brna a obcí v jeho zázemí je čím dál více provázanější a dostupné plochy pro komerční a bytovou výstavbu se nehledají snadno. Otázka se tak zaměřovala na dostupné kapacity pracovních míst, resp. na dostupné kapacity pro bydlení. Když obě mapy porovnáme, je na první pohled vidět, že by obce mají poměrně velký prostor pro nárůst kapacity bydlení, u ploch pro pracovní příležitosti jsou potenciální kapacity menší.
Více než 50 % obcí si dokáže v budoucnu představit založení veřejného subjektu zaměřeného na metropolitní spolupráci a polovina z nich by byla ochotna na tento subjekt přispívat. Tato ochota obcí dává poměrně velký prostor budoucím debatám ke vzniku samostatného formalizovaného subjektu zaměřeného na metropolitní rozvoj.
Starostové by rovněž uvítali metodickou podporu při tvorbě strategických dokumentů (cca 50 %). Lze konstatovat, že v této problematice se nabízí další prostor k diskuzi.
Některé obce (byť jsou v menšině) si uvědomují, že část kompetencí přesahuje dopad jejich katastru a nejsou je schopny efektivně vykonávat. Cílem debat rozhodně není zbavovat obce kompetencí, ale spíš vytipovat ty, které by bylo efektivnější řešit společně na meziobecní/metropolitní úrovni efektivněji.
Dle očekávání a s ohledem na historický vývoj nechce naprostá většina obcí přistoupit na diskuzi o možném sloučení jejich obce s jinou obcí. Řešením této situace může být právě metropolitní spolupráce.
Zařazení obcí do správních obvodů daných ORP není vždy řešeno zcela uspokojivě, obzvláště v zázemí velkých měst. Částečně problematické se může jevit vymezení SO ORP Šlapanice, případně Kuřim. Případná změna SO ORP je otázkou dlouhodobějších debat s Ministerstvem vnitra ČR.
Zaregistrujte svou e-mailovou adresu k pravidelnému odběru aktuálních informací z Brněnské metropolitní oblasti.
