Rozhodování a plánování na metropolitní úrovni se neobejde bez kvalitních dat a analytických podkladů. Čísla a konkrétní informace je často těžké získat a spravovat v jednotné kvalitě, zejména na nižších administrativních jednotkách, jako jsou obce a jejich části.
V rámci tvorby nové Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti 2028+ nás zajímá odpověď na komplexní otázku „V jakých částech BMO je nejvyšší potenciál pro rozvoj?“. Tedy zjednodušeně, kde konkrétně jsou nejlepší podmínky pro směřování podpory, která by využila potenciálu daného území. Jelikož se jedná o široce položenou otázku, na níž lze odpovědět převážně subjektivně, hledali jsme podporu v co nejpodrobnějších datech – územních plánech obcí a územně analytických podkladech jejich správních obvodů.
Konkrétně jsme se zaměřili na stavové a návrhové plochy z územních plánů (ÚP). To znamenalo sjednocení a případnou digitalizaci všech 184 ÚP obcí BMO, což je samo o sobě nejen na republikové úrovni unikátní měřítko. Díky tomu vznikla Vize prostorového rozvoje BMO, a to ve spolupráci se společností Urban Planner, jenž poskytla svůj model pro výpočet klíčových ukazatelů.
Na podkladu zmíněných ploch z územních plánů byl počítán tzv. územní potenciál, vycházející z hodnocení vytipovaných datových kritérií. Tato kritéria byla vážena a ve výsledném modelu byla spočítána kvalita potenciálu, jak komplexního, tak v jednotlivých tématech, která jsou přehledně vypsána v grafu níže.
Pro detailnější prezentaci výsledků byla vytvořena interaktivní aplikace, jež umožňuje detailnější možnost prohlížení výstupů projektu. Aplikace je rozdělena na dva hlavní mapové výstupy. V první mapě jsou zobrazeny výsledky hodnocení komplexního rozvojového potenciálu pro všechny stavové a návrhové plochy v obcích BMO. Uživatel může do detailu jednotlivé plochy zkoumat se všemi atributy, které hodnotily vytyčená kritéria. Zároveň jsou zde dostupné vrstvy výsledných rozvojových směrů a charakteristiky jednotlivých obcí BMO.
Druhá mapa zobrazuje podrobné tematické územní potenciály, které jsou vizualizované až do úrovně rastrů. Kombinací jednotlivých potenciálů je vypočítán komplexní rozvojový potenciál. Postupně budou do aplikace přidána i jednotlivá kritéria.
Analýza zkoumá kvalitu území v sedmi tématech:
Z pohledu strategického plánování je zajímavé podívat se na výsledky komplexního územního potenciálu agregované na obecní úroveň, v případě města Brna do úrovně městských částí. Samotný potenciál stavu a rozvoje obcí odráží silný monocentrismus metropolitní oblasti. Brno je tahounem v dostupnosti služeb a dojížďkovým centrem, což se odráží i ve výsledcích. Do zelených barev (viz. aplikace) se nicméně zabarvují i obce v blízkém zázemí Brna a na jižní rozvojové ose.
Abychom eliminovali dominantní postavení Brna a zároveň jsme byli schopni identifikovat rozvojové osy v zázemí, porovnali jsme potenciál stavu (stavové plochy ÚP) a potenciál rozvoje (návrhové plochy ÚP) dohromady. Výsledek zřetelně ukazuje části BMO s vysokým rozvojovým potenciálem – tedy ty, které mají ideální podmínky a zároveň relevantně zvolené a naplánované rozvojové plochy (tmavě modrá barva). Velmi výrazná je zejména severo-jižní rozvojová osa táhnoucí se přibližně od Židlochovic na jihu po Kuřim na severu BMO. Tato oblast představuje kombinaci výborné regionální dopravní dostupnosti s hustou sítí služeb a klíčové infrastruktury, stavové plochy jsou vhodně doplněny kvalitním potenciálem ploch rozvojových. Na druhé straně poměrně jasně vystupují v rámci BMO perifernější oblasti. Jedná se zejména o velké shluky obcí na jihovýchodě, resp. severovýchodně území.
Obdobně se dá pracovat také s porovnáním s plánovanou výměrou růstu v jednotlivých samosprávách. Jejich zástupcům přináší zajímavou informaci o tom, zdali je množství nové zástavby přímo úměrné rozvojovým možnostem daného území. Zmíněné výstupy jsou taktéž dostupné v interaktivní podobě v mapové aplikaci. Názor samotných starostů nejen na rozvojové možnosti obcí naleznete ve výsledcích dotazníkového šetření, které bylo realizováno na jaře letošního roku.
Výsledky přináší dobrý základ pro vytvoření typologie obcí BMO. Ta byla vytvořena nejen na základě hodnocených kritérií, ale také v kombinaci se socioekonomickými ukazateli, jako je například migrační saldo, trend vývoje počtu obyvatel, dostupnost bydlení či vzdělanostní charakteristiky.
Kategorie obcí lze charakterizovat následovně:
Získané poznatky a analytické výstupy z Vize prostorového rozvoje BMO budou důležitým podkladem při tvorbě problémových okruhů a témat, které je potřeba v území řešit v kontextu budoucího strategického plánování BMO. Zároveň má analýza při pravidelné aktualizaci potenciál stát se materiálem pro zohlednění ve vyšších územně plánovacích a rozvojových dokumentech, případně pro změnu legislativy na národní úrovni reflektující posílení metropolitní roviny v územním plánování
Pokud by vás zajímala podrobná metodika tvorby a výpočtů kritérií či potenciálů, a hlavně všechny výsledky, kompletní dokument je k dispozici pod tímto odkazem.
Zaregistrujte svou e-mailovou adresu k pravidelnému odběru aktuálních informací z Brněnské metropolitní oblasti.
