Čtvrté dotazníkové šetření mezi starostkami a starosty Brněnské metropolitní oblasti (155 zapojených obcí z 183) ukazuje rostoucí význam metropolitní spolupráce pro obce v zázemí Brna. Většina obcí dobře zná a ztotožňuje se s BMO (94 % povědomí, 91 % sounáležitost) a roste také využívání nástroje ITI (76 %.). Doprava zůstává zároveň největším problémem i hlavní rozvojovou příležitostí regionu. Nově silně vystupují také témata sociálních a zdravotních služeb v souvislosti se stárnutím populace. Obce vykazují vysokou ochotu ke spolupráci (93 %) a více než polovina se do ní již aktivně zapojuje.
Podrobněji můžete výsledky dotazování prozkoumat níže.
Výrazná většina starostek a starostů (94 %), kteří vyplnili dotazník, ví, že jejich obec je součástí území Brněnské metropolitní oblasti, což představuje nárůst o 2 procentní body oproti předchozímu dotazníkovému šetření z roku 2023.
Svou obec jako součást území metropolitní oblasti vnímá 91 % starostek a starostů, což je podobně jako v předchozím šetření. Zbývající část obcí tuto příslušnost nevnímá – jde o obce, které se do šetření zapojily, ale s tímto vymezením se neztotožňují. Často se jedná o sídla na okraji metropolitní oblasti, která mohou být méně propojená s Brnem z hlediska dojížďky za prací, studiem, lékařskou péčí či volnočasovými aktivitami.
S nástrojem integrovaných územních investic (ITI) a jeho principy jsou srozuměny tři čtvrtiny (76 %) starostek a starostů metropolitní oblasti. Ve srovnání s předchozím šetřením se tak jedná o nárůst o 11 procentních bodů. Nástroj ITI taktéž využívá aktivně více zástupců obcí, zde došlo k zvýšení o 5 %. Od roku 2014 bylo díky nástroji ITI realizováno 249 projektů na území 49 obcí Brněnské metropolitní oblasti, a to například pro financování projektů v oblasti cyklodopravy, školství, sociálních služeb nebo životního prostředí (viz mapa projektů). I povědomí o nástroji ITI se zvýšilo – podíl obcí, které uvádějí „ne, nic o nástroji nevíme“, klesl z 34 % v předchozím šetření na současných 24 %. Opět se přitom jedná především o obce na okraji Brněnské metropolitní oblasti. Naopak obce, které nástroj ITI nejvíce využívají, se koncentrují zejména v bezprostředním zázemí Brna a zpravidla jde taktéž o větší obce (Ivančice, Pohořelice, Blansko, Kuřim, Šlapanice atd).
Více než polovina vedení obcí se na metropolitní spolupráci podílejí (aktivně či pasivně), což je o 11 % více než v předchozím šetření. 27 % z nich zároveň uvedlo, že by se chtělo do spolupráce zapojovat více. Naopak 17 % respondentů vnímá, že se spolupráce ubírá nezajímavým směrem, což je méně než v minulém šetření (a to o 7 procentních bodů). Celkově tak výsledky naznačují spíše posilování zájmu o metropolitní spolupráci a její postupné ukotvování v denní praxi jednotlivých obcí.
Více než 93 % starostek a starostů je ochotno zapojit se do metropolitní spolupráce. Oslovení dále uvedli, že si zapojení do spolupráce představují např. ve společném metropolitním plánování a jeho koordinaci, či v přípravě infrastrukturních projektů v oblasti dopravy, veřejných služeb a trávení volného času, které překračují hranice katastrů.
Nově jsme zařadili také otázku zaměřenou na zdroje informací o BMO, které obce využívají, přičemž respondenti měli možnost zvolit více odpovědí. Nejčastěji jde o newsletter, dotační občasník a informace zveřejněné na webových stránkách metropolitni.brno.cz či v rámci osobní komunikace s pracovníky Oddělení řízení ITI a metropolitní spolupráce. V doplňujících komentářích starostky a starostové zmiňovali také, že informace získávají prostřednictvím dalších organizací, například Společenství obcí, ocenili by i setkání starostů v území k tématům metropolitní spolupráce. Často nicméně uvádějí, že jsou informačně zahlceni.
Z výsledků vyplývá, že obce nejčastěji spolupracují s Jihomoravským krajem a v rámci mikroregionů, či společenství obcí, významnou roli hrají také místní akční skupiny. Zajímavý rozdíl se však ukazuje u větších obcí nad 5 000 obyvatel, kde se struktura spolupráce výrazně proměňuje – dominantní roli zde přebírá spolupráce s Brněnskou metropolitní oblastí (83 %), následované spoluprací s krajem (58 %), zatímco význam místních akčních skupin, mikroregionů i vazeb na spádové město ORP výrazně klesá. S rostoucí velikostí obce tak dochází k posunu od tradičních, lokálně orientovaných forem spolupráce směrem ke spolupráci na metropolitní úrovni.
44 % starostek a starostů hodnotí, že se spolupráce s Brnem během posledních pěti let zlepšuje, z toho 13 % uvádí výrazné zlepšení, což je o 5 % více než v šetření z roku 2023. Pro více než polovinu (55 %) zůstává spolupráce beze změny. Pouze dvě obce (1 %) uvedly, že vnímají metropolitní spolupráci jako zhoršující se. S těmito obcemi budeme dále komunikovat, abychom lépe porozuměli jejich pohledu a případným důvodům tohoto hodnocení.
Největším problémem v území dle vedení obcí je jednoznačně doprava (65 %). Takto výrazný odstup od ostatních oblastí naznačuje důležitý problém, který oslovuje velké množství obcí v BMO. Druhou nejvýznamnější oblastí jsou sociální a zdravotní služby (24 %), což odráží rostoucí tlak spojený se stárnutím populace a dostupností péče. Následuje téma klimatické odolnosti (18 %), zejména v souvislosti se suchem, erozí a protipovodňovými opatřeními. Zmíněna byla také problematika rekultivace po těžbě štěrkopísku, například v jižní části BMO v oblasti pískoven. Čtvrtou nejčastěji uváděnou oblastí je bydlení (17 %). Jako problém je vnímána také nedostatečná koordinace v území především, a to i na politické úrovni (16 %), která by umožnila efektivnější integrované plánování na metropolitní úrovni.
Na rozdíl od identifikovaných problémů, které poukazují na aktuální slabiny, potenciál ukazuje, na čem lze dlouhodobě stavět a jak tyto slabiny proměnit ve smyslu další spolupráce. Největší příležitost, tak jako u problémů, představuje doprava (63 %). Rozvoj udržitelné, příměstské a železniční dopravy může zásadním způsobem ovlivnit fungování celé metropolitní oblasti. Právě doprava má proto potenciál stát se hlavním integračním prvkem, který propojí jednotlivé části regionu do funkčního celku. Na ni navazují oblasti vzdělávání (22 %), životního prostředí a klimatické odolnosti (20 %) a bydlení (14 %) – opisuje tedy stejný trend jako u problémů. Lze konstatovat, že bez funkční metropolitní správy a koordinace zůstane potenciál ostatních sektorů nevyužitý. Klíčem k úspěchu může být přechod od sektorového přístupu k integrovanému metropolitnímu plánování, které umožní efektivně propojit dopravu, bydlení, životní prostředí i ekonomický rozvoj do jednoho funkčního a udržitelného celku
U této otázky bylo možné zvolit až pět odpovědí. Podle starostek a starostů by bylo na metropolitní úrovni nejúčelnější řešit především lokální dostupnost (parkoviště P+R, terminály, cyklodopravu) – tuto možnost označilo 65 % respondentů. Následují oblasti školství (57 %), sociálních a zdravotních služeb (53 %), odpadového hospodářství (36 %) a boje se suchem a erozí (34 %). Téma sociálních a zdravotních služeb se přitom do popředí v kontextu předchozích dotazníkových šetření dostává spíše nově, což pravděpodobně souvisí se stárnutím populace a rostoucími nároky na dostupnost těchto služeb v území. Naopak do pozadí ustupuje téma energetické soběstačnosti, které bylo v minulých letech výrazně akcentováno – částečně i díky rozvoji komunitní energetiky a snížení závislosti na Rusku v souvislosti s válkou na Ukrajině. Celkově se však názory starostek a starostů dlouhodobě výrazně nemění – jako primární nadále vnímají zejména oblasti dopravy a školství, které zůstávají klíčovými pilíři rozvoje území.
Více než polovina respondentů (55 %) očekává v následujících letech mírný populační růst své obce, a to maximálně do nárůstu obyvatel do 20 %. Dalších 38 % starostek a starostů předpokládá stabilizovaný vývoj, tedy zachování přibližně stejného počtu obyvatel. Pouze 7 % respondentů očekává výraznější populační nárůst přesahující 20 % obyvatel (například Holubice, Pohořelice, Oslavany, Rosice, Rousínov či Újezd u Brna). Žádný starosta ani žádná starostka nepředpokládají populační pokles ve své obci – stejně jako v předchozím šetření. Absence vnímání „smrštujících se“ obcí může naznačovat silnou růstovou dynamiku celého území a potvrzovat roli Brněnské metropolitní oblasti jako dominantního populačního i ekonomického jádra regionu. Částečně může jít také o subjektivní vnímání některých starostů vidět svoji obec v lepším světle než je realita (tendence nadhodnocovat růst). Celkové rozložení odpovědí přitom zůstává ve všech kategoriích téměř totožné se šetřením z roku 2023.
Zajímavé je porovnat odpovědi s výsledky rozvojového potenciálu dle dokumentu Vize prostorového rozvoje BMO. Výsledky pracují s hodnocením rozvojových ploch obcí pro bydlení a ukazují, kde je největší potenciál jak současný, tak rozvojový – jedná se zejména o obce s tmavě modrým zabarvením. Jednoduše řečeno, tyto obce identifikuje analýza jako klíčové lokality s největším rozvojovým potenciálem. Potvrzuje se tvrzení silného severo-jižního rozvojového směru a vysokého potenciálu obcí v blízkosti Brna. Nízký potenciál stavu i rozvoje se koncentruje především v oblastech, které korespondují s plochami s nízkým potenciálem rozvoje. Především se jedná o velké skupiny obcí na jihovýchodní a severovýchodní části území, jež vykazují nejnižší hodnoty potenciálů. Získané informace tedy pomáhají poodhalit, jaké části lze v měřítku BMO označit jako periferní.
Naprostá většina obcí deklaruje kapacity pro rozvojové lokality v oblastí bydlení, jen 5,8 % z nich nemá žádnou kapacitu, naopak 63 % obcí má kapacitu alespoň pro plochy do 200 nových obyvatel a nezanedbatelný podíl obcí (cca 31 %) počítá dokonce s růstem nad 200 obyvatel. Ve srovnání s předchozím šetřením z roku 2023 přitom klesá podíl obcí s volnou kapacitou ploch pro bydlení ve všech velikostních kategorií. Tento vývoj může naznačovat postupné naplňování rozvojových lokalit v území. Kapacity nad 1 000 obyvatel přitom deklarují především obce, které zároveň očekávají výrazný populační růst (např. Ivančice, Pohořelice, Rousínov či Bučovice).
Zatímco většina obcí disponuje významným potenciálem pro kapacity bydlení, kapacity pro vznik nových pracovních míst jsou ve srovnání s tím výrazně omezené. Více než polovina obcí dokonce neplánuje v tomto směru žádný rozvoj, pouze 41 % obcí uvádí kapacitu pro vznik pracovních příležitostí do 200 pracovních míst, přičemž větší rozvojové kapacity jsou spíše výjimečné. Tento nepoměr naznačuje posilování rezidenční funkce obcí v rámci metropolitní oblasti a prohlubování jejich závislosti na jádrovém městě z hlediska zaměstnanosti, což se může promítat do rostoucí intenzity dojížďky a zvýšených nároků na dopravní infrastrukturu.
V korelaci s rozvojovým potenciálem vycházejícím z Vize prostorového rozvoje BMO je zřejmé, ve kterých obcích je vysoký potenciál a zároveň vysoká plánovaná míra růstu bydlení dle vytyčení konkrétních ploch v územních plánech.
Zástupci radnic měli možnost označit až tři faktory, které považují za nejvýznamnější pro udržení dlouhodobé spolupráce v rámci metropolitní oblasti. Jako klíčové se ukazuje především povědomí o přínosech metropolitní spolupráce (47 %) a dostupnost externích finančních nástrojů pro financování projektů (42 %). Trojici nejdůležitějších faktorů uzavírá aktivní přístup samotných obcí (41 %). Výsledky jsou v zásadě konzistentní s předchozími ročníky šetření a potvrzují, že pro stabilitu metropolitní spolupráce je zásadní nejen finanční zajištění, ale také sdílené porozumění jejím přínosům a aktivní zapojení jednotlivých aktérů.
Poslední blok otázek dotazníkového šetření se zabýval vznikem subjektu, jež byl měl v gesci metropolitní spolupráci v BMO – jednalo by se o tzv. metropolitní svazek, jehož součástí by byli zástupci obcí metropolitní oblasti, město Brno a kraj. Svazek by měl unikátní postavení v rámci regionálního rozvoje ČR a vykonával by vybrané samosprávné agendy v oblasti metropolitní spolupráce a plánování.
Zhruba 40 % starostek a starostů by si do budoucna dokázalo představit vznik metropolitního svazku, přičemž tento podíl zůstává dlouhodobě stabilní a odpovídá i předchozím šetřením. Významná část respondentů (46 %) však zatím nedokáže vznik ani fungování takového subjektu posoudit. Pouze 15 % zástupců obcí ve vzniku svazku přínos nevidí. Následující část dotazníku byla určena pouze respondentům, kteří se vznikem svazku souhlasí. Ti se mimo jiné vyjadřovali k zapojení zástupců vznikajících společenství obcí do metropolitního svazku. Společenství obcí, působí na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností, mají potenciál posílit spolupráci, koordinaci postupů a přinést úspory veřejných prostředků. Na úrovni BMO operuje sedm těchto organizací. Se zapojením společenství souhlasí více než dvě třetiny respondentů (72 %). Představitelé obcí dále hodnotili jednotlivé činností metropolitního svazku, dle důležitosti čísly 1-5, kdy 1 znamená nejdůležitější činnost. Jednoznačně nejvýše byla hodnocena příprava a koordinace projektů metropolitního významu, následovaná analytickou činností a zajištěním zpracování, implementace a monitoringu Integrované strategie Brněnské metropolitní oblasti. Dále byla akcentována potřeba zpracování strategických a územně-plánovacích dokumentů. S výraznějším odstupem pak následuje koordinace diskuse v rámci horizontálních a průřezových témat.
V oblasti poskytovaných služeb by starostky a starostové nejvíce ocenili dotační poradenství a podporu při přípravě a realizaci společných projektů, dále sdílení dobré praxe a právní poradenství. Významnou roli přisuzují také podpoře v oblasti zadávání architektonických a urbanistických soutěží a zpracování a využívání dat. Poslední otázka se týkala financování takového subjektu. Většina, 60 %, starostek a starostů není schopna v nynější době posoudit, zda by byla ochotna přispívat na chod veřejného subjektu zaměřeného na metropolitní spolupráci. Přispívat je zatím ochotno 40 % obcí. Jen jedna z nich tuto možnost zamítla.
Zaregistrujte svou e-mailovou adresu k pravidelnému odběru aktuálních informací z Brněnské metropolitní oblasti.
