Přes 150 obcí v Brněnské metropolitní oblasti zhodnotilo vztah k Brnu

Jak si Brno stojí v očích svých sousedů? A jaká témata chtějí společně řešit v budoucnu? Na tyto otázky odpovídá dotazníkové šetření mezi vedením samospráv v Brněnské metropolitní oblasti (BMO), které se konalo v průběhu letošního jara.

Výsledky ukazují, že povědomí o metropolitní spolupráci je u starostek a starostů skoro na maximu – 94 % z nich ví, že je jejich obec součástí BMO a 91 % se s ní ztotožňuje. Obyvatelé těchto obcí dojíždějí do Brna například za prací, studiem, lékaři, kulturou či dalšími volnočasovými aktivitami. Výrazný posun nastal v povědomí o nástroji integrovaných územních investic (ITI), které skokově vzrostlo na 76 %, což je o 11 procentních bodů více než při posledním šetření. Aktivně tento nástroj využívají obce nejčastěji pro projekty v dopravě, školství, sociálních službách a životním prostředí.

Více než polovina obcí se zapojuje do společných metropolitních aktivit, což je o 11 % více než v předchozím šetření, 27 % z nich by se zároveň chtělo zapojit ještě intenzivněji. Ochotu přiložit ruku k dílu vyjádřilo 93 % obcí, což potvrzuje obrovský potenciál pro další rozvoj regionu. 

„V jedné otázce jsme starostky a starosty vyzvali i k tomu, aby zhodnotili dosavadní spolupráci s Brnem. Téměř polovina vnímá zlepšení, přičemž negativní zkušenost je zcela ojedinělá. To ukazuje, že se daří budovat funkční partnerství napříč územím. Brno tím rovněž potvrzuje svou roli průkopníka metropolitní kooperace v Česku,“ uvedla primátorka města Brna a předsedkyně Řídicího výboru Brněnské metropolitní oblasti Markéta Vaňková. 

Klíčovým tématem pro naprostou většinu vedoucích samospráv zůstává doprava. Celkem 65 % obcí ji označuje jako hlavní problém BMO. Zároveň ji však vnímá jako největší příležitost – 63 % respondentů v ní spatřuje hlavní rozvojový potenciál. Na metropolitní úrovni by také rádi řešili školství, bydlení či životní prostředí a klimatickou odolnost. Výraznou problematikou, která v předchozích letech nebyla příliš akcentována, jsou sociální a zdravotní služby. Téměř polovina obcí je považuje za zásadní pro budoucí metropolitní spolupráci. Tento posun přímo souvisí s demografickým vývojem a stárnutím populace, což zvyšuje poptávku po kvalitních a dostupných službách přímo v území. 

 „Z odpovědí dále jasně vyplývá, že pro dlouhodobě fungující součinnost je klíčové nejen finanční zajištění, ale také sdílené porozumění jejím přínosům a aktivní zapojení jednotlivých obcí. Výsledky dotazování vnímáme i jako důležitý podklad pro apel na evropskou i národní úroveň, aby při nastavování financování v této oblasti po roce 2027 více reflektovala územní realitu. Věříme, že lokální agenda má být v souladu s principem subsidiarity řešena na co nejnižší možné úrovni – tedy co nejblíže obcím, kterých se přímo dotýká. Součástí tohoto přístupu je i nutnost zachování nástroje ITI v dalším programovém období, který se v praxi osvědčil jako funkční rámec pro koordinaci a financování rozvojových projektů v metropolitním území, což potvrzují i výsledky šetření. Z nich je zřejmé, jaká témata obce nejvíce řeší, a právě na ně je potřeba cílit – i s využitím evropských fondů a dalších dostupných nástrojů podpory,“ uzavřel uvolněný zastupitel města Brna pro strategický rozvoj a metropolitní spolupráci Martin Příborský. 

Sběr dat navazuje na podobná šetření z let 2017, 2020 a 2023, což z něj činí v českém kontextu ojedinělý nástroj pro sledování a vyhodnocování spolupráce města s obcemi v jeho okolí. Podrobné výsledky, včetně interaktivních grafů a map, najdete na zde.