Domů Životní prostředí Analýza potenciálu potravinové spolupráce na úrovni Brněnské metropolitní oblasti

Analýza potenciálu potravinové spolupráce na úrovni Brněnské metropolitní oblasti

Téma potravinové spolupráce na úrovni Brněnské metropolitní oblasti (BMO) je poměrně nové a doposud nebylo neukotvené a systematicky neuchopené. Brněnská metropolitní oblast se zaměřuje na téma potravinové spolupráce s cílem posílit efektivní využití zdrojů v oblasti produkce, distribuce a spotřeby potravin. Vzhledem k rozmanitosti ekonomických subjektů a institucí v metropolitní oblasti je spolupráce klíčová pro propojení různých aktérů v daném tématu, podpory místních zemědělců, producentů a jejich spolupráce s městem Brnem jako centrem spotřeby. Dané aktivity mají pozitivní dopad na místní ekonomiku, zaměstnanost, zdraví místních obyvatel a udržitelnější využití půdy. Analýza potenciálu potravinové spolupráce je důležitá z důvodu lepšího porozumění možnostem a výzvám spojeným s rozvojem potravinové spolupráce v metropolitní oblasti.

Analýza se skládá z následujících částí:

  • Analýza současných strategických a ostatních koncepčních dokumentů reflektujících téma potravinové spolupráce,
  • Přínosy a dopady potravinové spolupráce,
  • Identifikace potenciálu území Brněnské metropolitní oblasti v rámci potravinové spolupráce (včetně fyzickogeografické charakteristiky území, plodin a chovu),
  • Analýza nejvýznamnějších stakeholderů na straně nabídky a poptávky v oblasti potravinové spolupráce,
  • Možnosti potravinové spolupráce na úrovni Brněnské metropolitní oblasti.

Jaké jsou hlavní výsledky analýzy?

  • Strategické a koncepční dokumenty obsahují téma podpory potravinové spolupráce a lokální produkce, distribuce a spotřeby spíše v obecné rovině (např. Strategie Brno 2050, Strategie rozvoje JMK 21+). Nejkonkrétnější opatření a aktivity jsou začleněny ve strategiích Místních akčních skupin.
  • Potravinová spolupráce má vysoký potenciál přinášet mnohé přínosy a výhody pro BMO v různých tematických oblastech, a to místní ekonomice, cestovním ruchu, podnikání a zaměstnanosti, využití půdy, životním prostředí, well-beingu a zdraví obyvatel či spolupráci a vzájemných vztazích.
  • Zemědělská půda se nachází na 52,7 % území BMO, kdy nejvyšší podíl dosahuje ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Židlochovice (80 %).
  • Nejvýznamnější částí BMO pro zemědělství je její jihovýchodní část, kde převažují zemědělské plochy a jedná se tak o nejúrodnější území.
  • Nejvíce se pěstují obiloviny, luskoviny a zelenina, zatímco intenzita chovu je spíš nižší v porovnání s ostatními oblastmi ČR.
  • BMO není potravinově soběstačná, daří se jí to jen ve vybraných komoditách, např. pšenici.
  • Nachází se zde více než 7000 ekonomických subjektů v zemědělství a souvisejících činnostech (převládají podniky se středně velkou a velkou plochou obhospodařované půdy).​
  • Ekologické zemědělství se rozvíjí velmi pomalu (83 zemědělců se věnuje ekologickému zemědělství). ​
  • Na území existují desítky iniciativ (neziskové organizace, místní akční skupiny), ale chybí koordinační orgán, který by se tématem zabýval komplexně a systematicky.​
  • Brno jako významné centrum trhu není dostatečně zapojeno do těchto aktivit.​
  • Nejzákladnějším způsobem odbytu zemědělců je velkoobchodní prodej distributorovi, zpracovateli či obchodnímu řetězci.
  • Potravinová spolupráce by mohla fungovat v podobě potravinových sítí založených na dobrovolné spolupráci mezi aktéry. První formou by měla být informačně-koordinační potravinová síť zastřešující celou spolupráci a různá témata. Poté by mohly být vytvořeny další sítě zaměřující se témata jako veřejné stravování, lokální distribuční řetězce či adaptaci na změnu klimatu.

Analýza potenciálu potravinové spolupráce byla vytvořena v rámci projektu MECOG-CE (Posílení metropolitní spolupráce a řízení ve střední Evropě). Projekt poskytl vstupní iniciativu k analýze potravinové spolupráce v Brněnské metropolitní oblasti s inspirací ze zahraničního příkladu dobré praxe, kterým byl nástroj potravinových čtvrtí v Metropolitní oblasti Turín. Tento přístup lze adaptovat na BMO prostřednictvím identifikace relevantních aktérů, intervencí a témat v rámci potravinářsko-zemědělské spolupráce. Zároveň je tento koncept v souladu s evropskou strategií „Farm to Fork“ a nabízí možnost vytvoření nebo posílení ekonomického systému v této oblasti. I přes nový typ problematiky představuje tato přenositelná koncepce zajímavý nástroj pro rozvoj a udržitelnost potravinové spolupráce v Brněnské metropolitní oblasti.

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru.

Zaregistrujte svou e-mailovou adresu k pravidelnému odběru aktuálních informací z Brněnské metropolitní oblasti.

Kontaktní údaje

Oddělení řízení ITI a metropolitní spolupráce

Magistrát města Brna
Husova 12, 601 67 Brno
Máte nějaký nápad, jak zlepšit Brněnskou metropolitní oblast?
Nenašli jste, co jste hledali?
Chcete na stáž?
Nastavení cookies Zásady používání souborů cookies