Sociodemografická analýza: Jak se proměňuje Brněnská metropolitní oblast?

Publikováno: 11. dubna 2024

Brněnská metropolitní oblast sice spojuje téměř 200 obcí do jednoho celku, pořád však jde o rozmanité území. Mezi obyvatelstvem se vyskytuje mnoho rozdílů s ohledem na věk, vzdělání, zaměstnání nebo charakter bydliště. Jaké konkrétní výsledky přinesla sociodemografická analýza?

Ke sčítání lidu, domů a bytů dochází v České republice každých deset let a jeho výsledky poskytují důležitý pohled na strukturu a charakteristiku obyvatelstva. Stejně jako v roce 2011 byly i tentokrát výsledky sčítání z roku 2021 podrobeny sociodemografické analýze zaměřené na Brněnskou metropolitní oblast (BMO). Sociodemografická analýza ukazuje, jak se Brno a jeho zázemí proměňuje pod vlivem změn v charakteru a složení obyvatelstva, a poodhaluje zajímavé rozdíly mezi jednotlivými částmi Brna a Brněnské metropolitní oblasti.

Aby byla sociodemografická analýza co nejpřesnější, pracuje s velkým množstvím dat a ukazatelů. Jedná se například o počet a hustotu obyvatel, podíl žen, díly zaměstnaných dle sektorů a podíl nezaměstnaných, počet a hustotu bytů, podíly bytů dle druhu domu a vlastnictví, podíl neobydlených bytů a mnoho dalších.

Jedním z klíčových prvků analýzy byla analýza dat na úrovni základních sídelních jednotek (ZSJ). Tento přístup umožnil BMO členit podrobněji než na území obcí. Výsledkem je typologie specifických lokalit pro Brněnskou metropolitní oblast. Do analýzy vstupovaly pouze ZSJ s minimálně 100 obyvateli, což pomohlo eliminovat extrémní hodnoty a zajistit spolehlivost výsledků.

Jaká základní zjištění sociodemografická analýza přináší?

Obyvatelstvo – Obyvatelstvo BMO není rovnoměrně rozloženo. Nejvíce obydlené oblasti se nacházejí v Brně a dalších městech BMO, zatímco méně obydlené oblasti leží převážně na západě a severozápadě. Od posledního sčítání populace se rozložení obyvatelstva výrazně nezměnilo.

Děti v BMO – dětská populace do 14 let je více zastoupena v zázemí než v samotném Brně. Největší koncentrace dětí do 14 let se nachází v severní a severovýchodní části blízkého zázemí Brna, kde vytvářejí relativně velký a homogenní celek.

Senioři – vyšší podíl obyvatel ve věku nad 65 let se výrazněji projevuje v Brně, především v jeho severozápadní části, a čím blíže k centru města jdeme, tím větší je zastoupení seniorů. Ale nejen Brno je domovem starších obyvatel, mluvíme i o jeho zázemí, v oblastech měst jako je Blansko nebo Vyškov. Senioři mají tendenci zůstávat v centrálních částech měst, což může být způsobeno především dostupností služeb a zdravotní péče.

Bytová výstavba – rozložení charakteru výstavby není překvapivé. Byty v bytových domech převažují v Brně a dalších větších městech. Stejně tak jsou zde byty užívány častěji na základě nájemní smlouvy. Postupně klesal význam družstevního bydlení. Díky pokračujícímu převodu bytů do osobního vlastnictví je pouze v některých částech BMO družstevní bydlení zastoupeno více než 10 %. Mimo větší města převažují ve většině zázemí rodinné domy. Určité rozdíly v podobě domů naznačuje jejich stáří. Domy postavené do roku 1919 nalezneme hlavně v centru Brna a v periferních oblastech BMO. Období výstavby v letech 1920–2000 je typické pro širší jádro Brna a větší města v jeho okolí. Rostoucí trend suburbanizace lze pozorovat po přelomu století. Domy postavené do roku 2010 dominují nejužšímu zázemí Brna, v poslední dekádě se ale nejintenzivnější výstavba přesunula blíže k hranicím BMO.

Analýza vymezuje celkem 15 specifických lokalit a celá metropolitní oblast je rozdělena do 750 ZSJ.

• Lokality širší periferie Brna (38) – zpravidla větší obce v zázemí, vyrovnaný podíl bytových a rodinných domů.
• Městské lokality s vysokým podílem panelových bytů (29) – zejména oblast měst se sídlištními ZSJ, částečně Brno, vysoký podíl bytů v bytových i panelových domech, nadprůměrný podíl obyvatel ve věku 65+ a obyvatel se středním vzděláním.
• Venkovský typ s vysokým podílem zaměstnaných v nižších službách (59) – jižní část zázemí, nejvyšší podíl obyvatel v terciárním sektoru, nadprůměrný podíl obyvatel se středním vzděláním bez maturity, vysoký podíl bytů v rodinných domech (RD).
• Oblast RD s vysokým sociálním statusem (41) – hlavně severní část zázemí Brna, nadprůměrný počet VŠ vzdělaných, vyšší podíl zaměstnaných v nižším terciárním sektoru a vyšší podíl RD.
• Městské bytové oblasti s vyšším podílem dětí a vysokoškolsky vzdělaných (15) – nadprůměrný podíl VŠ vzdělaných, vysoký podíl bytů v bytových domech, nadprůměrný podíl dětí, nejnižší podíl seniorů ve věku 65+.
• Suburbanizovaná oblast se zaměřením na sekundární sektor (59) – hlavně severní polovina BMO, převážný podíl bytů v RD, nadprůměrný podíl obyvatel se středním vzděláním bez maturity, nejnižší nezaměstnanost.
• Oblast RD střední třídy ve větších městech (37) – jihovýchod Brna + větší města v zázemí, nejvyšší podíl seniorů ve věku 65+, nadprůměrný podíl zaměstnaných ve vyšším terciárním sektoru, nižší podíl v sekundárním.
• Periferní lokality RD s dělnickým zaměřením (60) – zázemí dále od Brna, nadprůměrný podíl středního vzdělání bez maturity, podprůměrný podíl obyvatel s VŠ vzděláním, nejvyšší podíl obyvatel v sekundárním sektoru, vysoký podíl RD.
• Suburbanizované lokality s vyšším sociálním statusem (29) – zázemí blíže Brna, vysoký podíl RD, nízká hustota obyvatelstva + vyšší průměrná plocha bytu, nadprůměrný podíl VŠ vzdělaných, nejvyšší podíl dětí.
• Vesnické lokality s nižší vzdělaností (37) – především jižní část zázemí, nejvyšší podíl obyvatel se středním vzděláním bez maturity, nejnižší podíl obyvatel s VŠ vzděláním, nejvyšší podíl bytů v RD.
• Sídlištní lokality s kvalifikovanou populací (45) – sídlištní lokality hlavně v Brně, nadprůměrný podíl obyvatel ve věku 65+, vyšší podíl obyvatel se středoškolským vzděláním, maturitou a VŠ vzděláním, nejvyšší hustota obyvatelstva.
• Městské oblasti se znaky nižšího sociálního statusu (29) – jihovýchodní části Brna + některé části měst BMO (Vyškov, Pohořelice, Zbýšov, Tišnov), nadprůměrný podíl obyvatel se základním vzděláním, vyšší míra nezaměstnanosti, především bytové domy.
• Oblasti s nízkým sociálním statusem (9) – velmi vysoký podíl obyvatel se základním vzděláním, vysoká nezaměstnanost a hustota obyvatelstva.
• Zachovalé městské čtvrti s kvalifikovanou populací (42) – centrum a severozápadní část Brna, vysoké zastoupení vysokoškolského vzdělání a obyvatel ve vyšším terciárním sektoru, převažují bytové domy.
• Oblast se specifickým typem ubytování (7) – atypické lokality, hlavně střední vzdělání s maturitou a také vysokoškolské, velice nízký podíl dětí a obyvatel 65+, hlavně bytové domy.

Když se podíváme na Brno a jeho okolí, lze zde jasně rozlišit oblasti s moderní výstavbou na severu a severozápadě, které často reflektují vyšší sociální status, a tradiční venkovské krajiny na jihu, jež zůstávají spojeny se zemědělstvím. Brněnská metropolitní oblast je v mnoha směrech rozdělena na severozápad a jihovýchod. Odlišnosti jsou patrné ve složení populace, vzdělanosti, profesích či způsobu bydlení.

Ty nejzajímavější závěry si postupně shrneme:

1. Mladí na sever, senioři v centru: suburbanizace mění demografii BMO

Jedním z klíčových faktorů, který ovlivňuje sociodemografickou analýzu, jsou věkové charakteristiky obyvatelstva. Ukazuje se, že mladé rodiny s dětmi se stěhují především na severozápad od Brna, například do oblasti Bílovic nad Svitavou, Babic nad Svitavou a Vranova. To má za následek vyšší zastoupení dětí. Naopak starší obyvatelstvo se více soustřeďuje do centrálních částí měst a sídlišť. Tato dynamika má vliv na velká města v okolí Brna, jako je Vyškov nebo Blansko, kde populace stagnuje.

2. Nerovnosti ve vzdělanosti

Dalším klíčovým faktorem pro typologizaci Brněnské metropolitní oblasti je vzdělání obyvatel. Zatímco na jihu BMO převažují obyvatelé s nižším stupněm vzdělání, na severu se nachází více středoškoláků s maturitou. Vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo najdeme zejména v Brně a jeho nejbližších suburbiích.

3. Specifika trhu práce v severní a jižní části BMO

Rozdíly ve vzdělanosti se odrážejí i ve struktuře pracovních míst, především v rámci „vyššího” a „nižšího” terciárního sektoru. V severní polovině BMO je větší zastoupení vyššího terciárního sektoru. Jedná se o zaměstnané ve vyšším typu služeb (povolání v oborech, nemovitostech, vědeckých, technických, administrativních činnostech, veřejné správě či zdravotní a sociální péči). Čísla klesají s rostoucí vzdáleností od Brna. V jižní části BMO převažují pozice v nižším terciárním sektoru, jako je velkoobchod, maloobchod, údržba motorových vozidel nebo doprava a skladování. Sekundární sektor má vyšší zastoupení v periferních oblastech BMO, významný shluk je např. v jihovýchodní části kolem Rousínova a Bučovic, jenž je důsledkem mimo jiné významných zaměstnavatelů v okolí.

Závěry sociodemografické analýzy poskytují cenný vhled do dynamiky Brněnské metropolitní oblasti a slouží jako důležitý základ pro strategické plánování. Jen díky datům jsme schopni porozumět změnám v BMO a následně tak vytvářet projekty odpovídající potřebám obyvatel. Výsledky analýzy se mohou promítnout například v oblasti podpory zaměstnanosti či sociální politiky. Sčítání obyvatelstva se tak stává mnohem víc než jen hrou s čísly a tabulkami – je to nástroj pro lepší porozumění naší společnosti. A taky směrem k jejímu zlepšení.

Detailnější mapy, interpretace a výsledky jsou dostupné v samotném dokumentu.