Chytré město řídí dopravu a sbírá data
Celkem pět návazných etap k vytvoření inteligentního dopravního systému, který je důležitý pro bezpečné a rychlé projetí složek integrovaného záchranného systému, ale rovněž pro synchronizaci s městskou hromadnou dopravou. Vše s cílem zajistit plynulejší a bezpečnější dopravu a snížit kolony v ranní a odpolední špičce v Brně. I to se skrývá pod pěti projekty s názvem Řízení dopravy a sběr dopravních dat ve městě Brně (1.-5. etapa) v hodnotě 415 milionů korun, z toho bylo cca 291 milionů korun financováno skrze dotaci EU za použití nástroje ITI. Jednotlivé etapy jsou složeny z dílčích řešení zaměřujících se na pořízení nových semaforů na vybraných křižovatkách (celkem 55), instalování kamer na těchto křižovatkách (celkem 14), rekonstrukci a instalaci nových optických kabelů pro přenos dat a pořízení nového softwaru na jejich zpracování. Součástí projektu je i nákup měřicích čidel na cyklostezkách. Nové semafory upřednostňují přijíždějící vozy městské hromadné dopravy a záchranných složek a díky nízkoenergetickému LED zařízení jsou pro řidiče viditelnější. Světla tak reagují na změny počasí a jsou i ekologičtější. Křižovatky jsou také vybavené tlačítky pro chodce a signalizací pro nevidomé, které mají své bezdrátové ovládání. Pořízení nového softwaru zase umožňuje makro a mikro modelování dopravy v rámci centrálního dispečinku. Zavádění chytrého dopravního systému se zaměřuje i na sběr dat, který dále slouží k optimalizaci dopravy a přenosu dopravních informací a lepšímu plánování dopravy v Brně a jeho metropolitní oblasti.
Spolehlivější a rychlejší městská hromadná doprava
Provoz veřejné dopravy je stále složitější a náročnější a měl by jít ruku v ruce s rozvojem informačních technologií. Původní analogový řídicí informační systém (ve zkratce RIS), který sloužil ke komunikaci dispečerů a řidičů, byl již zastaralý a nepokrýval celou síť městské hromadné dopravy. Z toho důvodu byl podpořený projekt modernizace řídicího a informačního systému MHD v Brně v hodnotě více než 100 milionů korun, dotace EU z nástroje ITI činila cca 90 milionů korun. Cílem projektu bylo přeměnit nevyhovující analogovou rádiovou síť do digitální podoby a zajistit náhradu nevyhovujících prvků systému a aplikací moderními softwary z oblasti telematiky a dopravní obslužnosti. To vše se záměrem zvýšit spolehlivost a bezpečnost celého systému a zajistit tak co nejvyšší komfort pro cestující. Nový systém umožňuje přímé ovládání elektronických informačních panelů na zastávkách MHD a cestující tak mají aktuální a spolehlivé informace o poloze vozů a jejich případném zpoždění. Dispečeři zároveň mohou rychle reagovat na mimořádné situace. Celý systém je nezávislý na dalších subjektech, což reaguje na aktuální problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti.
V rámci projektu byla rovněž vytvořena společná komunikační platforma s dispečinkem IDS JMK a Městkou policií Brno tak, aby všechny subjekty mohly řešit krizové případy, které v dopravě mohou nastat. Propojením řídicího systému DPMB s řídicím systémem IDS JMK došlo k výraznému zvýšení spolehlivosti a předvídatelnosti přestupních vazeb mezi jednotlivými spoji nejen v rámci brněnské MHD, ale i v celém integrovaném systému v rámci Brněnské metropolitní oblasti. Projekt v sobě skrývá různá technická řešení. Nový typ informačního systému byl instalován do 759 vozidel, 5 vozoven a na 81 křižovatek (pro preferenci vozidel MHD). Do 112 vozidel bylo taktéž instalováno zařízení na sledování jejich obsazenosti (s přesností 98 %) či veřejné Wi-Fi pro cestující. Řidiči mají rovněž na displejích nové funkce (informace o přeložených zastávkách, změnách trasy, neočekávaných událostech aj.) a nechybí ani čelní nehodová kamera. Nový řídicí systém tak zlepšil pracovní podmínky řidičů, dispečerů a zajistil hladší průběh veřejné dopravy v Brněnské metropolitní oblasti. Data ze systému zároveň pomáhají k efektivnímu plánování dopravy do budoucna.
Centrální dispečink a schéma Řídicího informačního systému pro MHD Brno
Trolejbusy jsou budoucnost
Vozový park je třeba obměňovat tak, aby vycházel vstříc novým požadavkům a standardům. Dnešní prim hraje ekologie, proto je upřednostňován nákup vozidel s bezemisním pohonem. Podpořili jsme proto projekt Dopravního podniku města Brna a nákup celkem deseti trolejbusů, které nahradily starší vozy z 80. a 90. let. Na nákup vozidel v hodnotě 125 milionů korun získal Dopravní podnik města Brna z ITI částku 80 milionů korun. Všechny tyto nově pořízené trolejbusy mají i baterie, které jim umožní v případě objížďky anebo stavební uzávěrky překonat úseky bez trolejového napájení, a to až do vzdálenosti 10 km. Není tak nutné řešit náhradní autobusovou dopravu. Nové trolejbusy jsou nasazeny na linkách 30, 32, 34, 35, 36, 38 a 39. Všechna nově pořízená vozidla jsou taktéž vybavena moderním vizuálním a akustickým odbavovacím informačním systémem, který zlepšuje orientaci cestujících a jsou nízkopodlažní. Nové trolejbusy pomáhají nejen osobám se sníženou schopností pohybu, ale i matkám s kočárky a celkově zvyšují komfort všech cestujících. To společně se snížením ekologické zátěže. Brněnský vozový park se může chlubit největším počtem trolejbusů v České republice, jedná se o ekologicky šetrný způsob dopravy, který městům pomáhá snižovat emise oxidu uhličitého. Cesta rozvoje a modernizace této dopravy jde ruku v ruce s novými trendy.
Už i do Líšně
Cestující se dostanou trolejbusy i do Líšně díky největší stavbě trolejbusové trati v Brně za posledních 20 let. Trať, která stála 160 milionů korun (93 milionů korun dotace EU prostřednictvím nástroje ITI), měří 1,6 kilometrů a koncem roku 2019 po více než 30 letech ukončila provoz provizorní smyčky Novolíšeňská. Nová trolejbusová trať prodlužující vedení linek 25 a 26 je ukončena v přestupním uzlu Jírova a v reálu tak nahrazuje velkou část autobusových spojů. Nahrazením autobusů za bezemisní trolejbusy došlo ke snížení ekologického zatížení dané lokality. Na zastávce Jírová taktéž vzniklo nové zázemí pro řidiče a nástupiště byla upravena tak, aby byla bezbariérová. Cestující se dostanou na Jírovu bez zdlouhavých přestupů komfortněji a rychleji. Vzhledem k tomu, že byla provizorní smyčka Novolíšeňská umístěna na čtyřproudové silnici, nebyly podmínky pro chodce, řidiče a bezpečnost dopravy vyhovující. Nové řešení je proto mnohem pohodlnější a již není tak rizikové.
A s novou měnírnou
Posledním projektem, který zakončuje integrované řešení v oblasti trolejbusů, je stavba nové měnírny Netroufalky v brněnských Bohunicích. Nová měnírna posílila napájení trolejbusových tratí v oblasti Univerzitního kampusu Brno a odstranila problémy spojené s nedostatečnou kapacitou napájení. Ta způsobovala problémy v pravidelnosti a spolehlivosti veřejné trolejbusové dopravy. Projekt stál celkem 125 milionů korun s dotací EU 38 milionů korun z ITI.
Cedník v Pisárkách
Stavba s největším oknem v Brně, dlouhá jako Špilberk a s akustikou jako v koncertním sálu. I toto je nová hala Dopravního podniku města Brna v Pisárkách. Nejedná se nicméně o administrativní budovu, jak by si mnohý z popisu mohl myslet, ale o část vozovny, která slouží k ošetření a údržbě tramvají. Vozovna funguje v prostorách Pisárek už od roku 1884 a postupem času přestala vyhovovat požadavkům na zajištění kvalitní, spolehlivé a konkurenceschopné veřejné dopravy. Proto bylo nutné vozovnu rekonstruovat, což se stalo na začátku roku 2018. Během dvou let byla vozovna kompletně modernizována a byla vybudována hala pro denní ošetření a očistu tramvají, myčka, detektor kol a první automaticky stavěné kolejiště v Brně. V hale naleznete i velké množství moderních technologií, například přístroj umožňující diagnostiku technického stavu tramvají. Údržba tramvají se tak posunula z minulého století do současnosti.
Každý večer projede vozovnou cca 130 tramvají, které je třeba vyčistit, provést technickou kontrolu a vydezinfikovat. Díky výstavbě celé budovy se zrychlilo odbavení všech vozů a zlepšily se tak i pracovní podmínky jednotlivých techniků a dělníků. Nová hala je zároveň i architektonicky velmi zajímavým objektem, jehož hlavním oříškem bylo zastřešení pěti odstavných kolejí. Celkem se jedná o 117 metrů dlouhou pyramidovou fasádu, která je speciálně vytvarovaná tak, aby se hluk projíždějících tramvají neodrážel v ulici. Běžná fasáda do okolí odrazí cca 90 % hluku, ta v Pisárkách jen 40 %. Pyramidová fasáda si vysloužila i specifickou přezdívku „cedník“. Odhlučnění je důležité i pro obyvatele domů, kteří v okolí vozovny bydlí. Ti a ostatní kolemjdoucí se můžou podívat do velkého okna, které má plochu 129 metrů čtverečních, jak se vozy připravují na další den. Hala zároveň vyhrála v soutěži stavba Jihomoravského kraje roku 2020. Modernizace haly stála cca 507 milionů korun, z toho dotace EU z nástroje ITI činila 351 mil. korun. V současnosti probíhá další etapa, která zahrnuje úpravy kolejiště směrem k výstavišti a výstavbu vratné smyčky.
Pípni a jeď
Pípni a jeď je synonymem integrovaného řešení s názvem „Vybavení vozidel DPMB terminály pro odbavení cestujících prostřednictvím bezkontaktní bankovní karty“. Tento projekt Dopravního podniku města Brna si kladl za cíl zajistit rychlejší a jednodušší nákup jízdenek v rámci hromadné dopravy ve městě Brně a učinit tak městskou hromadnou dopravu atraktivnější. A to se i podařilo. Dopravní podnik města Brna nakoupil celkem 2 828 validátorů, které umožňují nákup jízdenky bezkontaktně pomocí karty, mobilu anebo hodinek a zajišťují tak cestujícím méně starostí s nákupem. Inteligentní systém zároveň vybere tu nejvýhodnější jízdenku dle potřeb cestujícího tak, aby vždy platil co nejmenší jízdné. Systém stál celkem cca 49 milionů korun a dotace EU z ITI dosahovala 23 milionů korun. Cílem je rozšířit celý systém do Brněnské metropolitní oblasti tak, aby pro jízdu veřejnou dopravou cestujícím vystačila jen bankovní karta. Už teď jej ale nalezneme i v těch vozidlech Dopravního podniku města Brna, která zajišťují dopravu na základě závazku veřejné služby na území metropolitní oblasti. Nový způsob placení zavedl Dopravní podnik již před dvěma lety (1. července 2020), denně využívá tento způsob placení asi 25 tisíc lidí. Systém provedl za dobu svého fungování více než 15 milionů transakcí v hodnotě 250 milionů korun. Nový systém tak trhá rekordy a dle slov ředitele brněnského dopravního podniku předčil očekávání.
*Fotografie pocházejí z webových stránek Dopravního podniku města Brna.
