Hned několik nových cyklostezek vzniklo v uplynulých letech v rámci Brněnské metropolitní oblasti (BMO). Trasy pro cyklisty se výrazně rozšířily v okolí Šlapanic nebo na Kuřimsku. V následujících letech se zlepšení v oblasti cyklodopravy dočkají také například u Blanska. Budování nových cyklostezek se daří i díky finančním prostředkům získaným prostřednictvím nástroje ITI.

Jízda na kole patří na jižní Moravě mezi vyhledávané způsoby rekreace a trávení volného času. Stejně tak se jedná o užitečnou alternativu vůči automobilové dopravě při jízdě do práce či do školy nebo za službami, obzvlášť pak v dopravních špičkách. Šlapání do pedálů jednak šetří nervy, které naopak namáhají spěchající řidiči za volantem, jednak produkuje mnohem méně emisí než autodoprava.

Z uvedených důvodů si cyklisté zaslouží vlastní infrastrukturu, neboť na silnicích pro ně není vždy bezpečno. V hustém dopravním provozu se mohou dostat pod kola aut – ať už vlastní vinou, nebo kvůli nepozornému řidiči motorového vozidla. Přesto bezpečných cyklostezek pořád není dost. Řada cyklistů v Brně a jeho blízkém okolí využívá dvě páteřní trasy podél řek Svitavy a Svratky, pokud se ovšem chtějí vydat jinam, často narazí na chybějící dopravní síť. V Brněnské metropolitní oblasti se proto snažíme o výstavbu cyklostezek, jejich modernizaci a další rozšíření.

Na Šlapanicku vzniklo hned několik cyklotras

V programovém období mezi lety 2014 až 2020 se v BMO započalo s budováním 12 projektů cyklostezek. K dnešnímu dni je dokončeno osm z nich, na zbývajících čtyřech se ještě pracuje. Výstavba těchto komunikací stála více než 300 milionů korun, z nichž téměř 230 milionů přiteklo z nástroje Integrovaných územních investic (ITI).

Celé sítě cyklostezek se dočkaly obce na Šlapanicku. Jedna taková, jejíž výstavba začala v červenci roku 2019 a skončila v průběhu roku 2020, propojuje obce Telnice, Sokolnice, Kobylnice, Ponětovice a Šlapanice s brněnskou městskou částí Slatina a průmyslovou zónou Černovická terasa. V roce 2021 se zase začalo s budováním tras mezi Jiříkovicemi a Blažovicemi a mezi Kobylnicemi a Prací. Tato síť cyklostezek má dohromady 11 kilometrů. V roce 2022 začala první etapa výstavby cyklostezek z Brna směrem na východ do Pozořic. Po dokončení první tříkilometrové části se cyklisté pohodlněji svezou z brněnské části Líšeň přes Podolí a Velatice až do Tvarožné.

Lépe se na kole jezdí také v Kuřimi, kde se alespoň částečně podařilo dohnat velký dluh. Právě Kuřimsko totiž patřilo mezi cyklisticky nejméně rozvinuté oblasti za hranicemi Brna. Nyní však lze z města pod stejnojmennou horou svižně šlápnout do pedálů směrem na Lipůvku nebo na Moravské Knínice, odkud lze dál pokračovat směrem k Brněnské přehradě. Od roku 2022 propojuje nová cyklostezka také obce Čebín a Drásov. Aktuálně je dokončený tříkilometrový úsek mezi brněnskou městskou částí Kníničky a Jinačovice a pracuje se na dokončení této trasy do Kuřimi.

V dalším období i příjemné šlapání podél Svitavy

S budováním cyklotras se bude pokračovat také v následujících letech. Dobrovolný svazek obcí (DSO) Šlapanicko naváže v dalším programovém období na již započaté práce u Pozořic. Druhá etapa povede z Tvarožné přes Pozořice až do Kovalovic. DSO připravuje cyklostezku také ze Střelic přes Troubsko a Ostopovice do Starého Lískovce. Z Kuřimi zase půjde na kole dojet jak do sousedního Čebína, tak i do brněnských Medlánek a Technologického parku.

Modernizace se dočká také úsek cyklostezky evropského významu EuroVelo 9 vedoucí od Baltského moře k Jadranskému, která v Jihomoravském kraji vede přes Moravský kras do Brna a dál na jih do Břeclavi. Za Blanskem směrem na Adamov se projektově připravuje odklon cyklistů od silnice. Podle plánů bude stezka, která poslouží cyklistům i pěším, lemovat železniční koridor i tok řeky Svitavy. Díky podjezdům pod silničními mosty, několika lávkám a jednomu mostu povede po obou březích řeky. Vedle příjemného prostředí Moravského krasu ocení cyklisté také větší bezpečnost než na frekventované vozovce, po které denně projede zhruba 15 tisíc aut. Zahájení první ze čtyř etap se předpokládá v roce 2025.

Další cyklostezky mají vzniknout na jih od Brna u Moravan, Rebešovic nebo mezi Moravskými Bránicemi, Dolními Kounicemi a Ivančicemi. Plány na cyklotrasy existují i pro Brno, konkrétně se mají propojit městské čtvrti Lesná a Soběšice, lépe by se mělo na kole jet údolím řeky Ponávky nebo z centra směrem na Líšeň a Slatinu. Podle odhadů by všechny projekty na programové období 2021+ měly vyjít na více než 500 milionů korun, z toho necelých 250 milionů korun je přislíbeno z evropské úrovně v rámci nástroje ITI.

Cyklostezky jsou důležité stejně jako silnice

Výstavba cyklostezek v okolí Brna výrazně pokročila, stále je ale na čem pracovat. Zatímco u menších obcí se situace lepší, v samotném Brně je k dokonalosti pořád daleko. Problémy představují také chybějící návaznost cyklostezek na přestupní uzly veřejné dopravy či kolize s nastavenými procesy ze strany státních podniků, např. Povodí Moravy, Lesů ČR, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo Správy železnic. Pro prolomení těchto bariér jedná město Brno pravidelně s dotčenými orgány.

Práce s budováním infrastruktury pro cyklisty je tak stále dost. Děláme však vše pro to, aby se situace zlepšila. Cyklistika jakožto nízkoemisní způsob dopravy představuje budoucnost v přepravě z jednoho místa do druhého. Je vyhledávaná jak jednotlivci, tak i rodinami. A zaslouží si pozornost stejně jako třeba nové silnice.