Potravinová spolupráce aneb další téma pro Brněnskou metropolitní oblast 

Dostat lokální produkty blíž k odběratelům a místním obyvatelům. Tak lze stručně popsat téma potravinové spolupráce, které nyní na úrovni Brněnské metropolitní oblasti (BMO) řešíme. Postupně budeme spolupracovat s dalšími aktéry působícími v území – zástupci neziskových organizací, obcí, místních akčních skupin, Jihomoravského kraje a zemědělců. K prvnímu společnému setkání došlo na začátku listopadu. 

K potravinové spolupráci jsme se dostali díky účasti v mezinárodním projektu MECOG-CE, který usiluje o posílení metropolitní spolupráce ve střední Evropě. Během výměny zkušeností s partnery z ČR i zahraničí, kteří se do projektu taktéž zapojili, nás zaujalo právě to, jak v jiných regionech přistupují k udržitelnosti, podpoře krátkých dodavatelských řetězců a spolupráci s lokálními producenty. Konkrétní inspirací se stala tzv. „Potravinová čtvrť” fungující v italském metropolitním městě Turín. Více se o projektu MECOG-CE dočtete zde. 

Vnímáme přitom, že potravinová spolupráce je tématem, v níž se Brněnská metropolitní oblast může výrazně zlepšit. Tuto domněnku potvrdilo setkání 5. listopadu 2024 s dalšími partnery z BMO, které nastínilo budoucí spolupráci a žádoucí aktivity. To vše s cílem přinášet místní produkty blíže k odběratelům, chránit životní prostředí a podpořit osvětu. 

Setkání, jehož se účastnili zástupci institucí z BMO, ukázalo nejprve hlavní přínosy, které potravinová spolupráce a příklady její dobré praxe ze zahraničí přináší. Michal Bajgart z iniciativy Živý region jmenoval mezi výhodami například lepší hospodaření s půdou, podporu místních producentů, ochranu životního prostředí a posílení ekonomiky a vazeb v území, což v konečném důsledku zlepšuje kvalitu života obyvatel celé metropolitní oblasti. 

Dále se účastnicí setkání seznámili s analýzou potenciálu potravinové spolupráce, která mapovala zemědělskou činnost a místní produkci v BMO. Silnými stránkami oblasti jsou dobré podmínky pro zemědělství, široký trh včetně centra poptávky v Brně a pozitivní vnímání místních produktů a značek. Naproti tomu však mezi slabiny patří nízká soběstačnost, malé objemy výroby, silná pozice velkých firem a absence koordinace aktivit a potravinové strategie na metropolitní úrovni. 

Na úvodní příspěvky navázal workshop spočívající v představení hlavních témat potravinové spolupráce a následné diskusi nad nimi. Z debat nakonec vzešla tři prioritní témata: 

• Potravinová síť pro veřejné stravování – cílem je zvýšit využití lokálních produktů ve veřejném stravování, např. ve školních jídelnách, nemocnicích či domovech seniorů; 

• Lokální distribuční potravinové sítě – odbyt regionální produkce se zaměřením na jednotlivce a krátké dodavatelské řetězce; 

• Síť ke spolupráci v oblasti vyrovnávání se se změnami klimatu a ekologického zemědělství – zaměření na adaptační a motivační opatření a udržitelné formy hospodaření. 

V příštím roce se chceme těmto prioritám dál věnovat za spolupráce se všemi aktéry z BMO – například zpracováním Akčního plánu. Cílem je vytvořit pevnější vazby, které přinesou dlouhodobé výsledky v oblastech ochrany životního prostředí a podpory lokálních producentů. Spolupráce bude pokračovat formou pravidelných setkání a pracovních skupin, které zajistí, že se tato témata bude dařit uvádět do praxe.