Ondřej Mulíček: Náš každodenní život se neodehrává v hranicích jedné obce

Metropolitní spolupráce a plánování jsou široké pojmy, které mohou pro leckoho znamenat něco jiného. V našem rozhovoru přiblížil svůj pohled na Brněnskou metropolitní oblast sociální geograf Ondřej Mulíček, který vypráví nejen o tom, jakými faktory bude Brno do budoucna ovlivňováno.

Ondřej Mulíček působí už 18 let na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, konkrétně ho můžeme zastihnout na přednáškách o geografii města nebo při výzkumu sídelních systémů. Dříve se také podílel na rozvoji města při přípravě Strategického rozvojového plánu města Brna.

Jak se dívá na metropolitní spolupráci sociální geograf? Proč je podle vás důležité spolupracovat metropolitně?

Tak to je na úvod jedna z těch těžších otázek. Metropolitní spolupráci vnímám jednoznačně pozitivně, protože tato forma vzájemné komunikace je bezpochyby potřeba. Je výrazem pochopení měřítka každodenního života značného počtu lidí. Ten se totiž neodehrává pouze v hranicích městské čtvrti nebo v hranicích konkrétní obce, ale čím dál tím častěji ve vzájemných vztazích mezi nimi – mezi metropolemi a jejich zázemím.

Je metropolitní hledisko novým způsobem uvažování, nebo spolupráce na bazální úrovni fungovala vždy?

Nemluvil bych hned o novém způsobu uvažování. Samozřejmě, že intenzita metropolitních vazeb je v současné době poměrně vysoká. A mohli bychom diskutovat o tom, jestli byla obdobně vysoká už někdy ve středověku nebo v období průmyslové revoluce. Podle mě ale vždy města o určité velikosti vykazovala vztahy se svým zázemím a vždy bychom u nich nějakou podobu metropolitní spolupráce našli. Co se mění, je měřítko.

Jaké faktory budou podle vás hrát klíčovou roli v rozvoji Brněnské metropolitní oblasti do budoucna?

Určitě to budou změny na trhu práce, které se těžko předvídají. Dle mého názoru se ještě nějakou dobu budou v Brně, v hlavním jádru metropolitní oblasti, koncentrovat pracovní příležitosti. Minimálně v pokročilejších odvětvích služeb a výzkumu. Stále tu tedy bude fungovat jakási forma dělby práce mezi jádrovým městem a zázemím – a měli bychom se zasadit o to, aby byla smysluplná a pozitivní. Dalším faktorem bude bezesporu mobilita. Uvedu příklad, který dávám z legrace studentům. Zkuste se zamyslet, jak by se proměnil charakter metropolitní oblasti a suburbanizace, kdyby stál litr benzínu řekněme 120 korun. Prostorový dopad by byl znatelný – rozsah metropolitní oblasti by se výrazně zmenšil. Určitě také nesmíme opomíjet technologické vlivy, ani proměny kulturního a volnočasového chování lidí. Důležitým faktorem je oblast demografických změn. Čeká nás nepopiratelná skutečnost stárnutí obyvatelstva. S tím se samozřejmě pojí celá řada doprovodných jevů, tzn. zvýšené požadavky na určité typy metropolitních služeb – například sociální, dopravní nebo zdravotní.

Všechny členy Brněnské metropolitní oblasti se snažíme motivovat, aby jednali metropolitně. Co to pro vás znamená?

Řekl bych, že jde právě o onu schopnost změnit měřítko pohledu na náš každodenní život. A neplatí to jen pro starosty nebo plánovače na úřadech, ale pro každého z nás. Musíme si uvědomit, že se nepohybujeme jenom v hranicích své obce nebo městské čtvrti, ale že operujeme v podstatně širší prostorové situaci. Musíme vnímat, že máme nějaké sousedy, že probíhá nějaká dělba práce a že se významně navzájem ovlivňujeme. Takže výzva „jednej metropolitně“ pro mě z pohledu sociálního geografa znamená schopnost přepnout své vnímání na tuto vyšší rovinu.

V současné době dochází k aktualizaci Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti. Má podle vás pro starosty, úředníky, politiky nebo třeba akademiky, kteří působí v Brněnské metropolitní oblasti, smysl zapojit se do přípravy podobných dokumentů?

Rozhodně. Lze předpokládat, že celá řada kompetencí, které v současné době města nebo obce mají, bude postupně přecházet na metropolitní úroveň. Pokud budou jejich představitelé chtít být i nadále „u toho“ a budou chtít tyto kompetence ovlivňovat, měli by být aktivní při formulaci metropolitních strategií a politik.

Jakým projektům metropolitní spolupráce a plánování se budete aktuálně věnovat vy?

V současné době finalizujeme dokument s názvem Analytická východiska pro strategii Brněnské metropolitní oblasti. Jedná se o zpracování nejrůznějších typů dat, která se týkají samotné metropolitní oblasti, jejího vymezení, jejího fungování, její vnitřní struktury a všech procesů, které můžeme nazvat „metropolitními“. Dalším projektem je webová aplikace Brno Urban Grid, která umožňuje rychlý přehled různých typů prostorových dat v rozsahu Brněnské metropolitní oblasti. Je to jakási přehledná analýza prostorové situace. Jsou v ní jednak demografické informace, informace o bytovém fondu, informace o využití území, dále informace o maloobchodní síti, informace o dopravní bezpečnosti nebo dopravních nehodách. Snažili jsme se, aby data a informace obsažené v aplikaci měly širší a rozmanitější spektrum.