K důležitým datům o životním prostředí a hospodaření obcí jednoznačně patří informace o produkci a třídění odpadů. Data o odpadovém hospodaření jsou klíčová pro ochranu životního prostředí, efektivní využívání zdrojů a plnění zákonných cílů stanovujících limity množství a struktury odpadu. Zároveň umožňují tyto ukazatele sledovat, optimalizovat náklady na sběr a likvidaci, plánovat investice a zlepšovat recyklaci. Jsou také nezbytná pro tvorbu strategických plánů, zvyšování informovanosti obyvatel, případně získání dotací. Bez systematického sběru a analýzy těchto dat by obce nemohly efektivně řídit své odpadové hospodářství ani reagovat na aktuální environmentální výzvy. Proto jsme přistoupili k analýze informací o produkci a separaci odpadů v obcích Brněnské metropolitní oblasti.
Datové podklady o množství odpadu pochází z nové databáze VISOH2 Ministerstva životního prostředí. Do úrovně obcí zobrazuje informace o produkci, separaci a třídění komunálních odpadů a navazuje na staženou veřejnou databázi, která již v minulosti existovala. VISOH 2 taktéž ukazuje, nakolik dané území dosahuje cílů třídění, jež stanovuje zákon o odpadech z roku 2020. Podle zákona musí obce od roku 2025 zajistit, aby se vytřídilo alespoň 60 % recyklovatelné složky odpadu. Tento podíl se bude postupně zvyšovat – od roku 2030 to bude 65 % a od roku 2035 pak 70 %.
Brno jednoznačně dominuje v celkovém množství vyprodukovaného odpadu – ročně jde o téměř 104 tisíce tun komunálního odpadu, z toho 66 tisíc tun tvoří směsný odpad. Oproti ostatním správním obvodům obcí s rozšířenou působností v zázemí je tento objem výrazně vyšší. V grafech jsou proto porovnávány obce a SO ORP zázemí Brna. V absolutní produkci odpadu, případně odpadu směsného vidíme, že hodnoty logicky kopírují velikost území a počet obyvatel. Databáze zobrazuje data pouze od roku 2021, takže nemůžeme rozsáhle komentovat vývojové trendy, nicméně je zřejmé, že ve zmíněných kategoriích dochází k mírnému poklesu produkce odpadů. V přepočtu na obyvatele jsou hodnoty v zázemí poměrně vyrovnané a pohybují se kolem 300–400 kg vytvořeného odpadu. Pozitivem je, že na velké části území dochází k mírnému poklesu produkovaného odpadu.
Vytváření objemného a stavebního odpadu závisí spíše na charakteru území a jeho vývoji. Může nám to napovědět, v jakých částech Brněnské metropolitní oblasti probíhá intenzivní bytová výstavba anebo kde je největší koncentrace obyvatel v rodinných domech (které mají obecně větší předpoklad tvorby objemného odpadu). Stáří zástavby také hraje svou roli, stejně tak jako přítomnost stavebních firem a výroby.
Množství separovaného, tedy tříděného odpadu závisí do jisté míry na sociodemografických charakteristikách obcí, ale také na informovanosti a osvětě obyvatel. Obecně se v posledních letech zvýšil důraz na třídění odpadu a nakládání s odpadem celkově, jeho využití a udržitelnost. Češi si v rámci třídění vedou v porovnání s průměrem EU nadprůměrně. Z dat Eurostatu je míra recyklace vyšší až o 14 procentních bodů nad průměrem (ten činil 40,8 % v roce 2022). Efektivní separace a využití odpadů se neobejde bez kvalitní odpadové politiky obce, dostatečné hustoty a dostupnosti sběrných míst a popelnic.
Data o příjmech a výdajích v rámci odpadového hospodářství nabízí analytický Monitor Ministerstva financí. Ten mimo jiné poskytuje data o rozpočtovém hospodaření obcí a informace o výdajích na sběr a svoz komunálního odpadu nejsou výjimkou. Zhruba od roku 2017 pozorujeme poměrně vysoký nárůst výdajů na sběr a svoz komunálních odpadů. Náklady do roku 2024 vzrostly o více než 51 %. Zejména obce v zázemí vyčleňují ze svého rozpočtu stále více financí, takže byl nárůst zřetelnější právě za hranicemi Brna než v samotném jádrovém městě. To stejné platí pro výdaje v přepočtu na jednoho obyvatele, kdy se průměrné ceny v zázemí vyšplhaly k 1 000 Kč, přičemž v roce 2010 se jednalo v průměru o částky kolem 600 Kč.
Interpretujeme-li vývoje cen, musíme samozřejmě vzít v potaz vývoj inflace. Při přepočtu se tak reálně dozvíme, kde rostly ceny nejrychleji. Když vezmeme v úvahu průměrnou meziroční inflaci v letech 2010–2024 (tj. 3,54 %), zjistíme, že ceny jako takové zůstávají na stejné reálné hladině, zejména pak v Brně. Lépe to je vidět v přepočtu na jednoho obyvatele v tabulce níže. U některých obcí nalezneme v mapě dočasné extrémní hodnoty. Ty jsou často způsobené například investicemi do infrastruktury odpadového hospodářství či uzavřením nových smluv.
Financování odpadového hospodářství je významně ovlivněno smlouvou mezi obcí a svozovou společností, která pravidelný odvoz odpadů zajišťuje. Momentálně neexistuje do úrovně jednotlivých obcí ucelený přehled o konkrétních společnostech, zároveň ne každá společnost publikuje, ve kterých obcích služby provozuje. Díky vlastnímu šetření a datům společnosti SAKO Brno jsme ale schopni odhadnout, jaké společnosti nejčastěji působí na území Brněnské metropolitní oblasti. Více infografika níže:
Odpadové hospodářství v obcích Brněnské metropolitní oblasti vykazuje značnou různorodost jak v objemu produkovaného odpadu, tak v míře jeho třídění a finančních nákladech, které jednotlivé samosprávy na tuto agendu vynakládají. Zatímco Brno jakožto jádro regionu dominuje celkovou produkcí komunálních odpadů, menší obce v zázemí často čelí specifickým výzvám v oblasti efektivity svozu, financování služeb nebo dostupnosti potřebné infrastruktury.
Díky pokračujícímu otevírání dat, jak z hlediska životního prostředí, tak finančního hospodaření obcí, je možné lépe porozumět rozdílům mezi jednotlivými obcemi, identifikovat klíčové faktory ovlivňující produkci i třídění odpadu a podpořit strategické rozhodování na úrovni samospráv. Také s ohledem na zákonné cíle v oblasti třídění je důležité nadále zlepšovat sběr dat, posilovat informovanost obyvatel a podporovat rozvoj udržitelných a efektivních systémů nakládání s odpady.
Zaregistrujte svou e-mailovou adresu k pravidelnému odběru aktuálních informací z Brněnské metropolitní oblasti.
