Nahlédnutí do budoucnosti. Kolik lidí bude žít v BMO za 50 let?

Město Brno si na základě dat z nedávného sčítání lidu nechalo zpracovat aktualizaci populační prognózy. Ta může být klíčovým nástrojem pro plánování a poskytování veřejných služeb, protože zkoumá počet, strukturu, vývoj a rozložení obyvatelstva v Brně a jeho zázemí do budoucna. Populační odhad je zpracován na 50 let, do roku 2071 a přináší tři varianty vývoje – vysokou, střední a nízkou. Střední varianta je považována za nejpravděpodobnější scénář, který ukazuje, že v roce 2071 by měl počet obyvatel Brna dosáhnout 467 tisíc a jeho zázemí 370 tisíc. Brněnská metropolitní oblast by tak byla domovem 837 tisíc občanů, což je o téměř 120 tisíc více oproti současnosti.

Demografická struktura se liší, bude mít dopad na služby

Prognóza sleduje dynamiku věkové struktury Brna a jeho zázemí. Změny v demografické struktuře sebou mohou přinést zvýšenou poptávku po specifických službách, které reagují na potřeby převažující skupiny obyvatel. Během delšího časového úseku může například dojít k výraznému nárůstu počtu žáků v základním školství nebo k tlaku na zdravotní a sociální systém v souvislosti se stárnutím obyvatelstva. Brno a jeho zázemí se v demografické struktuře liší především v podílu mladší populace. V zázemí je vyšší podíl dětí a mladších dospělých, zatímco v Brně je vyšší podíl lidí ve středním a vyšším věku. 

Brnu se nevyhne fenomén stárnutí populace. Demografická struktura Brna je výrazně ovlivněna generací tzv. Husákových dětí. Skupinu představují lidé narozeni v 70. letech 20. století a dnes je v Brně nejpočetnější ze všech sledovaných struktur. V momentě, kdy začne tato generace odcházet do důchodu, se zvýší tlak na poskytování služeb v oblasti zdravotnictví a sociální péče. Veřejné služby je třeba plánovat s předstihem, proto je potřeba sledovat závěry tohoto zjištění. V porovnání s Brnem je demografická struktura zázemí odlišná větším zastoupením mladších věkových skupin a osob v pozdějším produktivním věku (0–19 let resp. 45–49 let), což lze přičítat atraktivitě zázemí Brna pro hledání bydlení. Mladí lidé zde především na přelomu tisíciletí přesídlili a začali zakládat své rodiny. Zázemí je pro mladé lidi a jejich rodiny také atraktivní pro svou klidnější atmosféru a nižší ceny nemovitostí. 

Zázemí Brna: potenciál pro mladé rodiny

Mezi faktory, které ovlivňují charakteristiku věkové struktury, patří nepochybně plodnost. Ta je v Brně a zázemí, tak jako v celé České republice, pod hranici prosté reprodukce (2,1). To znamená, že počet dětí narozených v průměru jedné ženě za život je nižší než počet dětí potřebných k udržení populace na stejné úrovni. Plodnost v zázemí je mírně vyšší než v Brně, hodnota dosahuje čísla 1,76, což je o 0,13 více než má Brno. Potvrzuje tímto i charakter věkové struktury s převažujícím počtem mladých obyvatel, kteří zakládají rodiny. 

Migrace populačním motorem růstu

V posledních třech letech došlo k výrazným fluktuacím v demografických statistikách způsobeným pandemií COVID-19 a současně také situací na Ukrajině. Pandemie výrazně ovlivnila naději dožití, zatímco situace na Ukrajině měla značný dopad na migrační pohyb obyvatelstva. Díky značnému vlivu migrace a navzdory nízké plodnosti roste počet obyvatel v Brně a jeho zázemí.  

Kladné migrační saldo posledních let v Brně je dáno zejména zahraniční migrací, jejíž opětovný nárůst byl zaznamenán v roce 2014. Migrační saldo v zázemí Brna je naopak ovlivněno zejména migrací obyvatel v rámci Česka (vnitřní migrací), která je poměrně stabilní. Po roce 2019 však došlo k postupnému útlumu, který může mít několik příčin, například rostoucí ceny na realitním trhu, inflaci nebo dopady pandemie. Kladné migrační saldo se objevuje téměř ve všech věkových kategoriích, s vrcholy mezi 25–39 lety a v případě nejmladších skupin do 4 let. V roce 2022 byl přírůstek obyvatelstva v zázemí dokonce vyšší než v Brně, což bylo způsobeno intenzivní migrací v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. 

 Hlavní výsledky směrem k nastavení populačního odhadu… 

…aneb co by mohlo, ale nemuselo změnit vývoj obyvatelstva v zázemí Brna 

• pro kladnou migrační bilanci zázemí má nadále zásadní vliv vnitřní migrace, a to především mladých rodin s dětmi;  
• dramatický nárůst počtu migrantů v roce 2022 není chápán jako začátek dlouhodobého trendu, ale spíše jako krátkodobý jev, který byl způsobený válkou na Ukrajině; 
• ačkoliv nedošlo k výraznému výkyvu počtu přistěhovalých a vystěhovalých v letech pandemie, pro nastavení budoucích hodnot je vhodnější vycházet z předpandemického vývoje, který je stabilnější; 
• proces rezidenční suburbanizace se výrazně neomezuje, ačkoliv se mohou měnit formy fyzické podoby procesu (např. struktura výstavby, typologie domů);  
• do vývoje migračního salda zázemí může promluvit přijetí nového územního plánu města Brna, který je koncipován jako nabídkový – pomocí vysokých kapacit nových rozvojových lokalit se snaží zintenzivnit rezidenční výstavbu a přilákat lidi zpět do města. Jedná se o konkurenční mechanismus v atraktivitě území pro bydlení;  
• vývoj velikosti migračního salda může být ovlivněn realizací plánované dopravní infrastruktury. Spojení v severojižním směru novou rychlostní komunikací nebo zkvalitnění železničního spojení může podpořit migraci do zázemí Brna. 

Teď se podívejme na jednotlivé varianty populačního vývoje v zázemí města Brna. 

Nízká varianta odhadu populačního vývoje:

V nízké variantě odhadu se pracuje se stabilní úhrnnou plodností (1,81) a zároveň mírným růstem naděje dožití (u mužů na 82,1 let, u žen na 87,0 let). Postupně klesá migrační saldo na nulovou hodnotu. Jelikož se nepředpokládá náhlý propad těchto hodnot, křivka počtu obyvatel nejprve mírně roste a až poté klesá na výchozí hodnotu 321 tisíc obyvatel. Slábnutí suburbanizačního procesu se tedy projeví až později. Z hlediska věkové struktury dojde k poklesu zastoupení dětské (0-14 let) a produktivní (15-64 let) složky. Naopak starší kategorie (65+) narostou zhruba o 6 %. Výše indexu stáří se do roku 2071 zvedne asi o 60 % původní hodnoty. 

Střední varianta odhadu populačního vývoje:

Střední varianta počítá s mírným nárůstem úhrnné plodnosti (na 1,88 v roce 2071). Naděje dožití poroste u mužů na 84,11 let, u žen na 89,1 let. Kladné migrační saldo klesá jen mírně (na 1 400 v období 2066-2071), díky čemuž vzroste počet obyvatel na 370 tisíc. Zachovaní migračních proudů do zázemí Brna zabrání populačnímu poklesu. Nicméně vzhledem k postupnému vymírání silné generace 70. let dojde spíše k populační stagnaci. Vzhledem k tomu bude v roce 2071 věková pyramida podobná té z roku 2021. Dojde k nízkému nárůstu indexu stáří kvůli mírnému poklesu dětské a produktivní složky a zhruba 5% nárůstu složky poproduktivní. 

Vysoká varianta odhadu populačního vývoje:

V rámci vysoké varianty poroste úhrnná plodnost na 2,04 k roku 2071. Významně poroste naděje dožití, u mužů na 85,4 let, u žen na 90,3 let. S plynulým růstem kladného migračního salda (na 2 300 v roce 2071) poroste i počet obyvatel na 414 tisíc. Tento růst je způsoben jak zvýšenou migrační atraktivitou zázemí, tak také plodností, která téměř dosahuje hodnoty prosté reprodukce (2,1). V důsledku zvyšující se plodnosti a nástupu silnějších věkových skupin narozených v nedávných letech se postupně stírají výkyvy ve věkové pyramidě a populace brněnského zázemí nabývá téměř stacionární podoby. Tzn. dojde prakticky k vyrovnání složky dětské a dospělé populace. 

Výsledky prognózy pro Brno naleznete zde. Celou studii najdete pod tímto odkazem.