Data mobilních operátorů se pomalu stávají nedílnou součástí studií o pohybu a umístění obyvatel. Také my jsme je využili při zpracování analýzy pohybu obyvatelstva BMO. Data jsou zprostředkována od Ministerstva vnitra a zahrnují informace ze SIM karet tří hlavních mobilních operátorů. Údaje ze SIM karet se získávají v rámci sítě BTS (základnových stanic, které jsou zodpovědné za příjem signálů mobilních telefonů). Odkaz na kompletní metodiku naleznete zde.
Součástí sběru dat jsou i informace o počtu přítomných obyvatel na území jednotlivých obcí. Tato data jsme se rozhodli blíže analyzovat pro území Brněnské metropolitní oblasti. Údaje ze SIM karet jsme rozdělili na dvě rozdílná roční období (zima a léto) a zkoumali jsme, jak se přítomnost lidí v prostoru mění během všedního dne a víkendu a zároveň kde se lidé nejvíce pohybují během hlavní pracovní části dne a v noci.
Vytvořili jsme samostatnou interaktivní mapu, která zachycuje průměrný rozdíl v počtu přítomných obyvatel v daném časovém úseku oproti statistice obvykle bydlících. Mapu naleznete níže nebo v plném rozlišení pod tímto odkazem.
Pro přehled počtu přítomných obyvatel v celé BMO jsme nahradili zimu jarem tak, aby bylo eliminováno alespoň jedno roční období, kde lidí zpravidla tolik neodjíždí na dovolenou a běží v normálním režimu školní a akademický rok. Můžeme zřetelně vidět rytmy pracovního týdne s vrcholovými hodnotami zpravidla mezi 8. a 14. hodinou. Tedy v čase, kdy je nejvíce lidí v zaměstnání a ve školách. Typický pokles zaznamenáváme již v pátek, což naznačuje možný kratší pracovní a akademický týden některých zaměstnanců a studentů nebo případně volba prodlouženého víkendu. O víkendu je naopak znatelný odliv lidí v sobotu s vrcholem v odpoledních hodinách. Během neděle se pak lidé do území vrací postupně zpátky. V létě vidíme podobný scénář se dvěma zásadními rozdíly. Jedním je logicky nižší počet přítomných obyvatel, zpravidla o více než 50 tisíc. Druhým je křivka, která nemá tak extrémní vrcholy v pracovních dnech, což způsobuje zejména vyloučení dojížďky žáků a studentů.
Pokud srovnáme přítomné obyvatelstvo v samotném Brně, vidíme značný rozdíl mezi pracovním dnem a sobotou, který v zimních měsících činí kolem poledne více než 100 tisíc lidí rozdíl. Tato data ukazují, že i když Brno má oficiální počet cca 400 000 obyvatel, reálný počet lidí ve městě se během dne, zejména v určitých hodinách, výrazně mění. V létě pozorujeme obecně nižší počet přítomných osob, z již zmíněných důvodů v případě BMO, v Brně umocněný akademickými prázdninami.
Odlišně se chovají obce napříč Brněnskou metropolitní oblastí. Při analýze dat jsme rozdělili obce do tří skupin, které vykazují v průběhu roku a dne rozdílné chování v pohybu přítomného obyvatelstva.
Největší část, zejména menších obcí v zázemí Brna, plní funkci čistě rezidenční. To znamená, že v těchto obcích chybí větší zaměstnavatelé a pracovní příležitosti, stejně jako školská zařízení, která by mohla část lidí udržet v místě jejich bydliště. Tyto obce během pracovního týdne fungují spíše jako místo „přenocování“, přičemž během dne zaznamenávají výrazný pokles počtu obyvatel s typickým vývojem křivky počtu přítomných. O víkendu se již počty osob v obcích vyrovnávají číslům obvykle bydlících.
Druhou kategorii tvoří obce, kde pohyb osob ovlivňuje významný zaměstnavatel, případně významná centra služeb a maloobchodu. Typickým příkladem jsou Modřice, kam dojíždí lidé jak z Brna, tak ze širokého zázemí. Velkou vlnu pozorujeme jak v zimních, tak v letních měsících. Vrchol počtu přítomných lidí se mírně posouvá mezi středou a sobotou. O víkendu nastává přibližně o dvě hodiny později, což může být způsobeno tím, že lidé v sobotu častěji vyrážejí na nákupy. V podrobnější kategorizaci dat se zvyšuje počet tzv. “občasných a intenzivně dojíždějících za službami”. Proto se vlna zvedá až po otevírací době obchodů (v týdnu pozorujeme strmý nárůst po 4. hodině ranní, o víkendu po 8.).
Dalším příkladem obce s významným zaměstnavatelem jsou Komořany. Nepozorujeme zde podobnou vlnu jako u Modřic, což jistě ovlivňuje směnný provoz hlavního zaměstnavatele (EDP). Vidíme pokles po 14. hodině (konec ranní směny) nebo nárůst po 15. hodině (začátek směny odpolední).
Specifickou skupinou jsou sídla, která přitahují větší počet přítomných obyvatel zejména v letních měsících. Na území Brněnské metropolitní oblasti pozorujeme dvě hlavní oblasti, které přitahují větší počet lidí. První z nich je severovýchodní část, zejména obce Jedovnice a Křtiny. Jasným lákadlem je rybník Olšovec s přilehlým kempem a chatovou osadou, který doplňují památky ve Křtinách (zámek a poutní kostel) a blízkost k CHKO Moravský kras. Druhou oblastí je okolí Maršova, Lažánek či Javůrku. Zde můžeme zase hovořit hlavně o blízkosti Brněnské přehrady či hradu Veveří a dalších menších rekreačních objektů. V letních měsících zároveň láká Přírodní park Údolí Bílého potoka.
Analýza dat o pohybu obyvatel na základě údajů ze SIM karet odhalila cenné informace o dynamice života v Brněnské metropolitní oblasti. Ukázala, jak se mění počet přítomných lidí během různých částí dne a během různých ročních období. Získané poznatky zdůrazňují rozdíly mezi typy obcí – od rezidenčních lokalit přes turistické destinace až po obce s významnými zaměstnavateli.
Interaktivní mapy, které jsme vytvořili, přináší možnost detailně prozkoumat pohyb obyvatel a pochopit vzorce, které formují každodenní život v BMO. Analýza tak ukazuje, jak mohou moderní technologie, jako jsou mobilní data, obohatit porozumění komplexnímu fungování metropolitních oblastí.
Zaregistrujte svou e-mailovou adresu k pravidelnému odběru aktuálních informací z Brněnské metropolitní oblasti.
