Brno a doprava: téma, které vzbuzuje vášně nejen u obyvatel samotného města. Existuje však hned několik východisek, jak dopravní obslužnost v Brně i celé metropolitní oblasti zlepšit. Klíčem je především integrovaný přístup, tedy takový, kdy jeden projekt řeší více problémů najednou.
Mezi důležité faktory, podle nichž se Brněnskou metropolitní oblast (BMO) podařilo vymezit, patří i dojížďkové proudy analyzované na základě dat mobilních operátorů. Na jejich základě představuje Brno přirozené centrum, kam lidé cestují za prací, studiem i zábavou. Koneckonců hned 70 procent ekonomicky aktivních občanů ze zázemí BMO jezdí do Brna každý den – a tento podíl se neustále zvyšuje. Logicky tedy děláme vše pro to, aby se dostupnost mezi Brnem a jeho okolím zlepšovala.
Hledáme řešení na dlouhé kolony na silnicích. V rámci BMO se zaměřujeme na posílení veřejné dopravy, jež může ve výsledku představovat levnější i rychlejší způsob, jak se do cílové destinace dostat. Plánujeme také výstavbu parkovišť na předměstích, která ušetří nervy před vjezdem do přecpaného centra města. Na kratší vzdálenosti lze zase využít jízdní kolo či vyrazit pěšky.
Omezování individuální automobilové dopravy – téma, které se řeší na celém světě, a to zejména kvůli ochraně životního prostředí. Jízda autem však pořád zůstává populární, především díky komfortu. Pro lidi je zkrátka pohodlnější sednout do vlastního vozidla nežli cestovat prostředky hromadné dopravy, které mohou být často přeplněné.
Není tedy divu, že nadále klesá počet osob na jeden automobil a v BMO připadá jedno auto průměrně na méně než dva lidi. Rostoucí množství aut tak vede k častějším zácpám na silnicích. Frekventované jsou především dálniční tahy okolo Brna, hlavní přivaděče do města i velký městský okruh. Nervozita řidičů čekajících za volantem pak snadno může vést k nehodě – především s jiným jedoucím či zaparkovaným vozidlem. V roce 2023 se například v BMO odehrálo asi 3 500 nehod se souhrnnou hmotnou škodou cca 300 milionů korun.
Cestování autem tak nemusí být o tolik komfortnější než jízda vlakem nebo autobusem. Ostatně díky husté síti Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK) se veřejná doprava v mnoha ohledech vyplatí. Průměrně stráví obyvatel BMO cestou na nejbližší zastávku hromadné dopravy šest minut. Při chůzi navíc udělá i něco pro své zdraví.
Místo automobilové dopravy tak v BMO podporujeme především udržitelnou mobilitu – vlakem, autobusem, pěšky i na kole. To vše je nyní mnohem snadnější v Židlochovicích, kam se po 40 letech vrátily vlaky. Nový přestupní terminál propojuje železniční dopravu s autobusy, ale také s cyklodopravou a automobily. Cestující tak mohou u nádraží nechat kolo v cykloboxech či ve stojanech nebo zaparkovat auto na přilehlém parkovišti, načež v cestě do Brna pokračují vlakem či autobusem.
Podobné integrované řešení vzniká také v Ivančicích, které v rámci BMO představují jeden z důležitých dopravních uzlů. Zatím zde stojí parkoviště P+R a stojany pro jízdní kola, ve druhé etapě projektu pak vznikne moderní terminál pro vlakovou i autobusovou dopravu. Po dokončení prací by se měla zvýšit bezpečnost dopravy a snížit počet aut pendlujících zejména mezi Ivančicemi a Brnem. Díky nástroji integrovaných územních investic (ITI) prošel modernizací také terminál v Kuřimi a vznikly P+R v Tišnově, Sokolnicích-Telnici, Bílovicích nad Svitavou a v Brně na ulici Polní. Rozsáhlá modernizace vylepšila také autobusové nádraží Zvonařka v Brně. Kousek od ní se připravuje stavba parkovacího domu Skořepka, který zvýší kapacitu o cca 230 parkovacích míst a utlumí vjezd vozidel do samotného historického centra.
Na kratší cestování do práce či do školy pak postačí i jízdní kolo. Cyklodoprava tedy nemusí být pouze rekreační záležitostí. Proto děláme vše pro zkvalitnění cykloinfrastruktury v celé BMO. O 11 kilometrů se rozšířila síť cyklostezek na Šlapanicku, kde se navíc dál pracuje na nových trasách. Lépe se na kole jezdí také v Kuřimi, kde lze svižně šlápnout do pedálů směrem na Lipůvku nebo na Moravské Knínice, odkud se dá pokračovat k Brněnské přehradě. V Židlochovicích a Ivančicích se dočkají cyklopodjezdů. V dalších letech se síť cyklostezek rozšíří na Blanensku podél řeky Svitavy. Po výstavbě této trasy už cyklisté nebudou muset jet po stejné silnici jako automobily, čímž se jejich bezpečnost výrazně zvýší. S cyklostezkami se počítá také jižně od Brna u Moravan, Rebešovic nebo mezi Moravskými Bránicemi, Dolními Kounicemi a Ivančicemi.
Výrazně zabrat je pak třeba v samotném Brně, kde se výstavba cyklostezek či cyklopruhů v posledních letech moc nedařila. Prozatím se plánuje cyklotrasa alespoň podél Svitavy v Maloměřicích, lepší stezka kolem řeky Ponávky, cyklistická stezka Svratecká (úsek Hrad Veveří – Rakovec) nebo kvalitnější spojení mezi centrem města a Líšní či Slatinou.
Spolu s cyklodopravou je třeba se v Brně zaměřit také na prodloužení linek městské hromadné dopravy. Na základě průzkumu dopravního chování z roku 2021 víme, že MHD pravidelně využívá 62 procent obyvatel města, z toho 35 % ji využívá denně. Řadě lokalit nicméně schází adekvátní dopravní napojení, kvůli čemuž se cesta obyvatel do zaměstnání, školy nebo za službami prodlužuje. Jedná se především o lokality na kraji města.
O 1 400 metrů – včetně 320 metrů dlouhého tunelu – prodloužíme tramvajovou trať v Bystrci, která nově povede až na sídliště Kamechy. A novinky čekají i obyvatele přijíždějící do Brna vlakem ze západu. K nedávno postavené železniční zastávce ve Starém Lískovci přibude terminál, který zefektivní využívání nového vlakového spojení. K terminálu budou dojíždět trolejbusy, které dnes končí v zastávce Osová. Navíc se celá vlaková trať z Brna až do Zastávky zdvojkolejní a elektrifikuje, čímž dojde ke zkrácení cestovních časů, a navíc zde bude moci být zavedena taktová doprava, což cestování vlakem ještě více zatraktivní. Prodloužení už má za sebou tramvajová trať do univerzitního kampusu v Bohunicích, která vede 619 metrů dlouhým tunelem a usnadňuje přepravu nejen studentům Masarykovy univerzity a pacientům bohunické nemocnice. V oblasti Trnité byla zase tramvajová trať přesunuta z ulice Dornych na ulici Plotní, kde vznikly zastávky Autobusové nádraží a Železniční. Nyní tramvaj umožňuje cestujícím lepší přístup na modernizované nádraží a vytváří základní předpoklady pro další rozvoj celé oblasti. Přesunutím trati se na ulici Dornych uvolnil prostor pro vznik čtyřproudé silnice, která lépe zvládá nápor aut z centra Brna na jih. Delší je i trolejbusová trať v Líšni, jejíž konečnou stanicí je nově Jírova, a modernizací projde i trať do Modřic.
Po Brně se prohánějí také nové vozy MHD. Město se může pochlubit největším počtem trolejbusů v České republice, přičemž postupně se vozový park obnovuje. Trolejbusy z 20. století tak nahrazují moderní, které mají také baterie, jež jim umožňují ujet až 10 kilometrů v případě, kdy se musí obejít bez elektrického napájení. V nákupu trolejbusů bude Dopravní podnik města Brna pokračovat i v dalších letech.
Vylepšilo se také zázemí pro vozový park dopravního podniku. V Bohunicích stojí nová měnírna pro trolejbusy, která zrychlila napájení vozů u univerzitního kampusu a vyřešila problém s omezenou kapacitou. Vozovnu v Pisárkách zase zdobí nepřehlédnutelná hala k ošetření a údržbě tramvají. Hala zahrnuje také myčku, detektor kol a první automaticky stavěné kolejiště v Brně. Během večera zvládne odbavit 130 tramvají, čímž se čištění vozů oproti předešlému stavu výrazně urychlilo. Nevšední pyramidová fasáda navíc brání odrazu přílišného hluku zpět do přilehlé ulice. Komfort MHD zvyšují rovněž chytré křižovatky se semafory preferujícími průjezd nejen tramvají, autobusů a trolejbusů, ale také vozů integrovaného záchranného systému.
Už od roku 2020 lze díky ITI ve všech vozech brněnské MHD využívat systém Pípni a jeď. Ten cestujícím umožňuje zakoupení jízdenky až po nastoupení. Stačí k tomu bankovní karta, takže celá platba je bezkontaktní. A oproti výdeji papírových jízdenek i rychlejší a ekologičtější.
Systém Pípni a jeď se rozšíří také do vlaků a autobusů v rámci Jihomoravského kraje. Do toho se chystá zavedení nového softwaru, jenž bude cestující lépe informovat o aktuální dopravní situaci. Zatímco stávající informační panely uvádí příjezd vozů MHD podle jejich odjezdu z poslední zastávky, ty nové zvládnou avizovat příjezd podle aktuální polohy. Pokud se tak vlak či autobus mezi zastávkami pozdrží, promítne se to i do času uvedeného na panelu. Zavedení projektů bude mít na starost společnost Kordis JMK, která koordinuje integrovaný dopravní systém.
Řešení dopravy na metropolitní úrovni je zásadní pro zajištění efektivní, bezpečné a udržitelné mobility. Integrovaný přístup, který kombinuje podporu nemotorové dopravy skrze investice do MHD a cyklostezek, rozvoje významných lokálních přestupních uzlů veřejné dopravy s parkovacími systémy P+R a moderními dopravními terminály, zvyšuje efektivitu a plynulost dopravy, snižuje dopravní zácpy a podporuje ekologicky šetrný způsob přepravy. Investice do modernizace infrastruktury a technologické inovace, jakými jsou preference MHD a systémy pro snadnější platbu jízdného Pípni a jeď, přispívají k většímu komfortu cestování obyvatel Brněnské metropolitní oblasti. To vše se děje díky podrobné analýze území, spolupráci všech stakeholderů a systematickému přístupu podpory skrze nástroj integrovaných územních investic.
Projekty v oblasti dopravy naleznete zde. Veškerá data v oblasti dopravy pod tímto linkem.
Zaregistrujte svou e-mailovou adresu k pravidelnému odběru aktuálních informací z Brněnské metropolitní oblasti.
