Jaké jsou bariéry a příležitosti metropolitní mobility?

Dne 20. září proběhl na brněnském výstavišti workshop, který pořádala iniciativa CIVITAS, konkrétně CIVINET Česká a Slovenská republika, spolecně s městem Brnem. Workshop se zaměřil na výměnu zkušeností v oblasti řízení a správy dopravy v Brněnské metropolitní oblasti.  Akce probíhala v rámci tzn. Urban Mobility Days.  

Celoevropský program CIVITAS zajišťuje evropským městům přístup k informacím a projektům v oblasti zajištění efektivní, čisté a energeticky méně náročné mobility. Za dobu své existence podpořil více než 800 inovativních a přenositelných řešení ve více než 60 městech. Program CIVITAS se snaží více přiblížit k lokálním aktérům, proto jej tvoří jednotlivé národní sítě CIVINET. Brno je členem sítě CIVINET Česká a Slovenská republika. Tato síť reprezentuje česká a slovenská města a další partnery věnující se tématu udržitelné mobility. Výměna zkušeností tak probíhá v rámci jednotného legislativního prostředí. Brno je součástí sítě CIVINET společně s dalšími 12 českými a třemi slovenskými městy.  

Workshop si kladl za cíl představit integrovaný přístup ke spolupráci při řešení metropolitní mobility. První přednášející Petr Šašinka uvedl všechny zúčastněné do problematiky metropolitní spolupráce v Brně a okolí. Představil řešení lokální a globální dostupnosti v rámci Integrované strategie Brněnské metropolitní oblasti 2014-2020 a navazující strategie pro období 21+ společně s financovanými a plánovanými projekty. Komplikovaná dopravní situace sužuje ty, kteří v Brně bydlí, ale i ty, kteří dojíždějí do Brna za prací ze zázemí. Pro ně pro všechny je třeba hledat integrovaná řešení. Podpořené a plánované projekty se převážně zaměřují na zlepšení systému veřejné dopravy v Brně a výstavbu záchytné infrastruktury v jeho zázemí. Na příkladu projektu propojení systému cyklostezek v DSO Šlapanicko prezentoval metropolitní spolupráci také druhý přednášející, radní města Brna Filip Chvátal. Následně společně  s Michalem Frankem z Jihomoravského kraje diskutovali o bariérách a úspěších tohoto nastaveného systému spolupráce. Během diskuse zaznělo, že řešení dopravních problémů v Brně není množné hledat pouze na úrovni samotného města Brna. Problémy způsobené zejména vysokou každodenní dojížďkou do zaměstnání ze zázemí města je možné řešit pouze společně s dalšími obcemi aplikací vhodných opatření a předcházením jejich vzniku skrze motivaci obyvatel. 

V navazující aktivitě v rámci konceptu World Café řešili účastníci dvě zadané případové studie (výstavbu nového terminálu a kampaně) z pohledu metropolitní úrovně.  

Scénář 1: Jádrové město zavádí systém dopravních terminálů v celé metropolitní oblasti, které slouží jako přestupní body z osobní dopravy na veřejnou dopravu. Město by chtělo spolupracovat se zúčastněnými stranami napříč územím na vytvoření jednotného odbavovacího systému na těchto nových terminálech (pro parkování, jízdenku na veřejnou hromadnou dopravu, sdílení kol). Kdo se musí zapojit? Proč? Jak by měl být výsledný systém navržen? 

Účastníci se shodli, že řešení problému nespočívá pouze ve výstavbě záchytných parkovišť P+R na okraji města. Stejně tak výstavba P+R v regionálních centrech samotný problém pouze přesune do těchto měst. Právě společná koordinace a kombinace projektů, jak na okraji města, v regionálních centrech i dalších spádových obcích, kde se nachází železniční stanice, může problém částečně řešit. Vhodným partnerem, který by vše koordinoval, by mohl být správce integrovaného dopravního systému, který by zastupoval jak dopravce, tak i obce, v případě Jihomoravského kraje tedy KORDIS JMK, a.s. Výstavba kapacitní infrastruktury není samotným řešením a je zároveň nutné obyvatele motivovat a zvýhodňovat při využívání jak veřejné hromadné dopravy, tak i např. cyklodopravy. Vznik komplexního online systému, který by kombinoval např. nákup parkovného, jízdenek VHD, půjčování sdílených kol a další aktivity spojené s přepravou by byl vítaným nástrojem. 

Scénář 2: Město by chtělo vytvořit uživatelsky přívětivou kampaň, která by zapojila cestující z celé metropolitní oblasti („Do Brna za 30 min“). Zbývají otázky k vymezení cíle kampaně a k rozhodnutí, zda by měli existovat ambasadoři kampaně. Pokud ano, kdo jsou vhodné osoby, které by takovou roli mohly zastávat? 

Zástupci navrhli, aby správcem této kampaně byl subjekt lidem dobře známý napříč územím a se kterým mají pozitivní zkušenosti. Nemělo by se jednat o politickou, ale společenskou kampaň s cílem osvěty a motivace. Z hlediska marketingu by se nejednalo o jednotnou kampaň, ale skrze vhodná média (reklamní bannery na parkovištích, zastávky VHD, dopravní prostředky nebo facebook) a formu (tištěné faktické informace, jednoduché animace nebo osvětová videa) by cílila na různé skupiny obyvatel. Jak se řešitelé shodli, ambasadory kampaně by mohli být veřejně známé osobnosti společně s nepolitickými odborníky z oblasti dopravy.

Poznatky z workshopu budou podkladem pro interaktivní elektronickou publikaci, která bude popisovat zkušenosti z Brna a jeho metropolitní oblasti, jež mohou uplatnit další ambiciózní města. Náhled připravované publikace zde.