Rychlost, spolehlivost a automatizace procesu třídění. To jsou přednosti nové dotřiďovací linky městské společnosti SAKO Brno. Linka, která nevyžaduje náročnou obsluhu, si poradí s různými druhy odpadu. Projekt jsme taktéž podpořili skrze nástroj Integrovaných územních investic (ITI).
Co s odpadem? Tato otázka by měla zajímat každého z nás, stejně jako hledání odpovědi na ni. Jednak nadále roste množství vyprodukovaného odpadu, jednak se blíží rok 2030, v němž má nastat zákaz jeho neekologického skládkování. Na různých úrovních se tedy řeší, kde odpad ukládat a co s ním lze vlastně dělat. Jednou z možností je jeho opětovné využití.
Automatická třídicí linka v Brně. Foto: KPA One
Linka pozná tvar, materiál i barvu
Se zpracováním odpadu ze žlutých kontejnerů již mají v SAKO Brno zkušenosti, moderní technologie ale dosavadní postupy zefektivňují. Zatímco stávající systém zvládl ročně roztřídit 5 600 tun plastu, v nové dotřiďovací lince se může toto číslo navýšit až na 20 tisíc tun. Během jediné hodiny si pak moderní zařízení poradí se čtyřmi a půl tunami odpadu.
Linka má mnoho technických prvků, které třídění ulehčují a zrychlují. Bez obsluhy se linka sice stále neobejde, práce zaměstnanců společnosti je však nyní jednodušší a pohodlnější. Mohou za to zejména optické separátory, které vyhodnotí složení plastu, jeho tvar, barvu a pozici na pásu, což by nedokázala ani nejzkušenější obsluha. Tyto informace zpracované softwarem se následně přenáší k vzduchem ovládané trysce, která přesně zacíleným rázem odfoukne konkrétní předmět z proudu směsi na pásu do zásobníků nebo na jiný pás.
Všechny zmíněné technologie umožňují, aby linka sama roztřídila jednotlivé druhy plastů s čistotou vyšší než 95 procent. Původní ruční linka předávala k recyklaci průměrně 35 procent navezeného odpadu, moderní zařízení, z nové linky je to – po odloučení příměsí, který do žlutých kontejnerů vůbec nepatří – 68 procent, což je výrazný rozdíl.
A jak celý proces třídění vlastně probíhá? Stroje nejprve roztrhnou obaly, do nichž se odpad ukládá, načež jednotlivé předměty putují volně do bubnového třídiče, kde se rozdělí podle velikosti. Poté přechází na balistický separátor, kde se rozdělí na 2D (např. folie) a 3D komodity (plastové láhve, kelímky, vaničky). Následně se třídí nejen na základě materiálového složení, ale též podle barvy. Roztříděný a následně slisovaný materiál nakonec putuje v balících do sousední haly, kde čeká na distribuci k dalšímu zpracování.
Automatická třídicí linka v Brně. Foto: KPA One
Kovy lze v Brně házet do žlutých kontejnerů
Asi není překvapením, že nová linka rozezná nejen jednotlivé druhy plastů. Vedle toho ale umí oddělit i vrstvené kartonové obaly (souhrnně označované jako „tetrapak“) a poradí si i s kovy, a to jak feromagnetickými (železo), tak i neferomagnetickými (nerez, hliník, cín a další barevné kovy). Tuto inovaci pociťují i samotní obyvatelé Brna. Kovové a ostatní nápojové obaly vyjma skla totiž mohou bez obav vhodit do žlutých kontejnerů určených na plast.
Hala, ve které se dotřiďovací linka nachází, byla slavnostně otevřena v březnu roku 2023. Je dlouhá 66 metrů, 32 metrů široká a na výšku má 15 metrů.
Třídění odpadu je důležité i pro BMO
Odpadové hospodářství je jedním z témat, které řeší také Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti (BMO). Spuštění poloautomatické linky totiž snižuje podíl odpadu, jenž v oblasti končí bez využití na skládkách. I díky tomu její financování podpořily prostředky získané z nástroje integrovaných územních investic, z nichž na provoz linky putovalo přes 50 milionů. Investice nové linky dosáhly na zhruba 330 milionů korun. Dvanáct procent této částky, tj. téměř 40 milionů korun, pokryla dotace ze Státního fondu životního prostředí.
Z pohledu BMO je rovněž důležité, co se s odpadem děje dál. Těší nás proto informace ze SAKO Brno, že o vytříděné suroviny mají zájem lokální společnosti, které tyto komodity opět využijí. A jelikož se jedná o firmy z Brna nebo Modřic, zůstává uhlíková stopa z jejich převážení nízká.
Dotřiďovací linka je rovněž součástí integrovaného řešení „Brněnského centra pro materiálové využívání odpadů”. V jeho rámci byly financovány další dvě aktivity. První z nich je otevření velkokapacitního sběrného dvoru v srpnu roku 2023 v městské části Brno-Židenice. Tento dvůr je největší svého druhu na Moravě, má otevřené sedm dní v týdnu a slouží všem obyvatelům Brna včetně firem a živnostníků. Druhou aktivitu představuje nákup a rozmístění popelnic a kontejnerů na biologický rozložitelný odpad rostlinného původu, které v ulicích města postupně přibývají.
