Finance nejsou pro spolupráci klíčovým faktorem, ukazuje dotazníkové šetření mezi starosty obcí Brněnské metropolitní oblasti

V průběhu jara 2020 probíhalo pod záštitou primátorky města Brna JUDr. Markéty Vaňkové již druhé dotazníkové šetření s názvem Možnosti a potenciál dlouhodobé spolupráce v Brněnské metropolitní oblasti (BMO). 

Navázalo na šetření z roku 2017. Od té doby se díky použití jednotné metodiky vymezení metropolitních oblastí v ČR území BMO zvětšilo a nově je jeho součástí 184 obcí (včetně Brna). Proto bylo nutné dotazníkové šetření aktualizovat a zaměřit se i na nově zahrnuté obce.

Dotazníkové šetření probíhalo ve spolupráci s Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity v rámci projektu METROSPOL. Elektronický dotazník byl zaslán 183 starostkám a starostům obcí v BMO, kteří odpovídali na 18 otázek. Zpětnou vazbu se podařilo získat od 175 obcí, což je 96 % ze všech oslovených obcí. V návratnosti se podařilo překonat už tak dobrý výsledek z roku 2017, který tvořil 88 %. Tato čísla ukazují, že starostové mají zájem s Brnem spolupracovat. Na základě výsledku můžeme tvrdit, že většina starostů spatřuje v metropolitní spolupráci smysl.

Dotazníkové šetření v takovém rozsahu nemá v českých metropolitních oblastech obdoby. Brno tímto dokazuje, že je průkopníkem metropolitní spolupráce v České republice,” uvedl 2. náměstek primátorky města Brna Bc. Tomáš Koláčný.

V šetření Brno zjišťovalo, jaké je povědomí starostů o BMO a nástroji ITI, a ptalo se i na míru jejich zapojení. Otázky se rovněž zaměřily na témata, která by bylo vhodné řešit do budoucna, například jednotný systém svozu odpadu v BMO či vznik metropolitního územního plánu, jenž by pomohl k lepší koordinaci klíčových aktivit na tomto území. Více než stovka oslovených radnic by společně ráda řešila i tuto problematiku.

Ty nejdůležitější výsledky z dotazníkové šetření jsme pro vás shrnuli do následujících bodů:

  • 94 % obcí chce řešit vybraná témata strategického plánování společně na metropolitní úrovni;
  • 90 % obcí se chce zapojit do spolupráce v rámci BMO;
  • více než 50 % obcí si dokáže v budoucnu představit založení veřejného subjektu zaměřeného na metropolitní spolupráci;
  • starostové by rovněž uvítali metodickou podporu při tvorbě strategických dokumentů (cca 50 %);
  • 83 % obcí nechce přistoupit na diskuzi o možném sloučení jejich obce s jinou obcí.

A jaká témata by mělo Brno řešit na metropolitní úrovni? Starostky a starostové by společně rádi řešili zejména problematiku lokální dostupnosti – výstavba parkovišť P+R, terminálů či cyklostezek (20 %), boj se suchem a erozí (15 %), odpadové hospodářství (14 %), školství (12 %) či stárnutí populace (11 %).

Dotazníkové šetření slouží jako důležitá zpětná vazba pro rozvoj Brna a jeho okolí. Starostové byli mj. dotazováni na faktory, které jsou pro ně klíčové k udržení dlouhodobé metropolitní spolupráce. Zmiňovali především povědomí o přínosech metropolitní spolupráce (23 %), schopnost nalézt konsensus a kompromis (21 %), silné politické vedení (19 %) či rovnoměrné zastoupení a rozhodování (17 %). Externí finanční nástroje k financování projektů byly u starostů upozaděny (15 %), zde vidíme velký posun v  porovnání s rokem 2017. V předchozím šetření starostové upřednostňovali jako klíčový faktor finanční prostředky.

Více informací o dotazníkovém šetření naleznete na našich stránkách zde.

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru