Dotazníkové šetření

Od června do srpna jsme provedli dotazníkové šetření s pod titulem Možnost a potenciál dlouhodobé spolupráce v Brněnské metropolitní oblasti, které probíhalo pod záštitou primátora města Brna. Dotazník byl rozeslán všem 166 obcím nacházejícím se v BMO a byl adresován přímo starostkám a starostům dotčených obcí.

Z celkového počtu oslovených obcí se nám vrátila odpověď od 146, z nichž 134 nám dotazník vyplnilo a zbylých 12 nemělo zájem spolupracovat.

Konkrétnější výstupy budou zveřejněny během podzimu ve vysílání Brněnského echa, Brněnském metropolitanu či na našich webových stránkách.

Dotazníkové šetření (2017)

Město Brno si uvědomuje, že pro správné zacílení prostorového (strategického a územního) plánování je nutné vnímat území šířeji, tedy tak, jak reálně funguje, nikoliv pouze v rámci administrativních hranic. Důkazem tohoto inovativního přemýšlení je existence strategie pro území Brněnské metropolitní oblasti a také snaha města zapojit množství mimobrněnských aktérů do tvorby nové městské strategie #brno2050. Město Brno tak patří v České republice mezi průkopníky v problematice strategického plánování na úrovni tzv. metropolitní oblastí. Abychom dosáhli toho, co jsme si v metropolitní strategii vytyčili, je nutné vybudovat vzájemnou důvěru mezi Brnem a okolními obcemi a zároveň s nimi být v neustálém kontaktu. Díky tomu je možné sladit zájmy Brna a okolí v rámci jednoho integrovaného řešení, které je výhodné pro všechny.

K tomu, aby byla tato spolupráce co nejlépe zacílená i v budoucnu, jsme v průběhu léta 2017 provedli dotazníkové šetření pod záštitou primátora města Brna s názvem Možnost a potenciál dlouhodobé spolupráce v BMO, které se konalo ve spolupráci s Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity. Dotazník byl adresován všem 166 starostům a starostkám obcí nacházejících se v BMO. Cílem dotazníku bylo zjistit, jestli zázemí Brna vnímá přínosy spolupráce s okolními obcemi a jestli se do ní chce aktivně zapojit i po roce 2020. Je totiž zřejmé, že koordinace některých aktivit – např. dopravní a přestupní uzly, umístění veřejných služeb, ale i koordinace rozvojových ploch pro bydlení nebo podnikání představuje důležitý krok k růstu prosperity metropolitního regionu jako celku.

Článek shrnující výstupy dotazníkového šetření naleznete zde.

Samotný dotazník naleznete ke stažení zde.

Otázka 1: Zapojení obcí do dotazníkového šetření

Ze 166 oslovených obcí se nám vrátila odpověď od 146 obcí, z nichž většina spatřuje v metropolitní spolupráci smysl a má zájem se do ní aktivně zapojit.

Otázka 2: Víte, že je Vaše obec součástí území vymezené Brněnské metropolitní oblasti (BMO)?
Otázka 3: Víte, že v rámci takto vymezené metropolitní oblasti máte možnost využívat prostřednictvím nástroje ITI dotační prostředky na významné/strategické projekty z operačních programů?

Tyto otázky byly zpracovány pomocí mapového výstupu dohromady. Navíc, stejně jako v dalších mapách, bylo využito tzv. anamorfózy – velikost obcí je deformována podle počtu obyvatel (pouze u Brna byla zachována stejná velikost).

Otázka 4: Myslíte si, že je účelné v budoucnu řešit vybraná témata strategického a územního plánování v rámci Brněnské metropolitní oblast společně na metropolitní úrovni?

Naprostá většina starostů a starostek v Brněnské metropolitní si uvědomuje, že vybraná témata strategického a územního plánování je potřeba řešit na metropolitní úrovni. S tímto zjištěním je třeba pracovat a řešit tak tato témata na metropolitní úrovni.

Otázka 5: Jaká témata by bylo z Vašeho pohledu účelné v budoucnu řešit jednotně na metropolitní úrovni?
Otázka 6: Jaké z těchto metropolitních témat jsou pro Vaši obec v současnosti nejpalčivější a bylo by třeba je řešit prioritně?

V rámci těchto dvou otázek měli respondenti možnost označit až 5 odpovědí. V obou případech, ať už se jedná o budoucnost či současnost, považují zástupci obcí v zázemí za nejdůležitější problematiku dopravy a mobility, poskytování veřejných služeb či kvalitní životní prostředí.

Otázka 7: Jste si vědomi nějakého konkrétního příkladu dobré praxe ve Vašem okolí, který by ilustroval přínosy neformální spolupráce obcí při prostorovém (územním a strategickém) plánování a řízení rozvoje? Pokud ano, stručně jej popište.

Část starostů a starostek si je vědoma dobré praxe neformální spolupráce obcí při plánování a řízení rozvoje. Jako nejčastější příklad uváděli zástupci obcí meziobecní spolupráci – pod tím si lze představit jejich zapojení např. do místních akčních skupin. Nad rámec meziobecní spolupráce také často zmiňovali téma cyklostezek.

Otázka 8: Jaká je Vaše motivace pro spolupráci s ostatními obcemi na metropolitní úrovni?

Výměna zkušeností, společné řešení problémů, optimalizace sítě sociálních služeb, zkvalitnění života občanů, protipovodňová opatření, realizace projektů s regionálním významem, finanční úspory a mnohé další – takto jednotlivé obce vnímají motivaci pro spolupráci s ostatními obcemi na metropolitní úrovni.

Otázka 9: Jste ochotni se s Vaší obcí do této spolupráce v rámci BMO zapojit? Pokud ano, jak?

Více než dvě třetiny obcí se chtějí zapojit do spolupráce v rámci metropolitní oblastí. Navrhují nejrůznější způsoby, jak tuto spolupráci koordinovat – od členství v tematických pracovních skupinách až po přípravu strategických dokumentů, které budou mít dopad na celou metropolitní oblast.

Otázka 10: Vystihují podle Vás následující výroky současný stav metropolitní spolupráce v BMO?

Na základě vyjádření obcí je téměř polovina z nich primárně motivována k metropolitní spolupráci skrze finanční možnosti nástroje ITI.


Otázka 11: Které z následujících klíčových faktorů jsou podle Vás v budoucnu nejvýznamnější pro založení a udržení dlouhodobé metropolitní spolupráce a rozvoje Brněnské metropolitní oblasti?

Hlavními klíčovými faktory k založení a udržení dlouhodobé metropolitní spolupráce a rozvoje BMO do budoucna je podle vedení obcí především povědomí o přínosech metropolitní spolupráce, externí finanční nástroje k financování projektů, rovnoměrné zastoupení a rozhodování a schopnost nalezení konsensu a kompromisu.

Otázka 12: Umíte si v budoucnu představit založení formalizovaného subjektu zaměřeného na metropolitní spolupráci a rozvoj Brněnské metropolitní oblasti? Jestliže ano, mělo by se jednat o politickou nebo expertní platformu? Jaké by měly být její kompetence/pravomoci?

Více jak polovina obcí si dovede v budoucnu představit vznik formalizovaného subjektu na metropolitní úrovni. Zároveň se přiklání k tomu, aby tento subjekt byl spíše expertní platformou.

Otázka 13: Dovedete si představit, že by v budoucnu Vaše obec přispívala z rozpočtu do případného metropolitního fondu, který by sloužil k financování společně vybraných témat, o kterých by rozhodovali zástupci obcí BMO?

Pouze 28 % obcí by si dokázalo představit financovat společně vybraná témata, o kterých by rozhodovali zástupci obcí BMO. Dalších 31 % obcí by nemělo zájem a zbylých 41 % obcí nebylo schopno posoudit, zda by měly o takové nové inovativní řešení zájem. Můžeme však říci, že je zde jistě prostor pro diskusi a toto téma je třeba v budoucnu otevřít.

Otázka 14: Byli byste v budoucnu ochotni přistoupit na diskusi o možnosti přenesení některých kompetencí obce na vyšší úroveň za účelem zefektivnění řízení?

Více jak polovina obcí (tj. 64%) by nebylo ochotno přistoupit na diskusi o možnosti přenesení některých kompetencí obce na vyšší úroveň za účelem zefektivnění řízení. Z čehož jasně vyplývá, že je pro obce důležitější klást větší důraz na metropolitní spolupráci.

Otázka 15: Byli byste v budoucnu ochotni přistoupit na diskusi o možnosti případného sloučení Vaší obce s jinou obcí za účelem zefektivnění řízení a vytvoření jednoho samosprávného celku?

81 % obcí vyjádřilo svůj nesouhlas k přistoupení na diskusi o možnosti případného sloučení obce s jinou obcí, které by vedlo k zefektivnění řízení a vytvoření jednoho samosprávného celku. Pouze 8 % obcí by bylo ochotno sloučit se s jinou obcí.

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru