K tomu, aby byla spolupráce co nejlépe zacílená i v budoucnu, jsme v průběhu léta 2017 provedli dotazníkové šetření pod záštitou primátora města Brna s názvem Možnost a potenciál dlouhodobé spolupráce v BMO, které se konalo ve spolupráci s Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity. Dotazník byl adresován všem 166 starostům a starostkám obcí nacházejících se v BMO. Cílem dotazníku bylo zjistit, jestli zázemí Brna vnímá přínosy spolupráce s okolními obcemi a jestli se do ní chce aktivně zapojit i po roce 2020. Je totiž zřejmé, že koordinace některých aktivit – např. dopravní a přestupní uzly, umístění veřejných služeb, ale i koordinace rozvojových ploch pro bydlení nebo podnikání představuje důležitý krok k růstu prosperity metropolitního regionu jako celku.
Článek shrnující výstupy dotazníkového šetření naleznete zde.
Ze 166 oslovených obcí se nám vrátila odpověď od 146 obcí, z nichž většina spatřuje v metropolitní spolupráci smysl a má zájem se do ní aktivně zapojit.
Tyto otázky byly zpracovány pomocí mapového výstupu dohromady. Navíc, stejně jako v dalších mapách, bylo využito tzv. anamorfózy – velikost obcí je deformována podle počtu obyvatel (pouze u Brna byla zachována stejná velikost).
Naprostá většina starostů a starostek v Brněnské metropolitní si uvědomuje, že vybraná témata strategického a územního plánování je potřeba řešit na metropolitní úrovni. S tímto zjištěním je třeba pracovat a řešit tak tato témata na metropolitní úrovni.
V rámci této a předchozí otázky měli respondenti možnost označit až 5 odpovědí. V obou případech, ať už se jedná o budoucnost či současnost, považují zástupci obcí v zázemí za nejdůležitější problematiku dopravy a mobility, poskytování veřejných služeb či kvalitní životní prostředí.
Část starostů a starostek si je vědoma dobré praxe neformální spolupráce obcí při plánování a řízení rozvoje. Jako nejčastější příklad uváděli zástupci obcí meziobecní spolupráci – pod tím si lze představit jejich zapojení např. do místních akčních skupin. Nad rámec meziobecní spolupráce také často zmiňovali téma cyklostezek.
Výměna zkušeností, společné řešení problémů, optimalizace sítě sociálních služeb, zkvalitnění života občanů, protipovodňová opatření, realizace projektů s regionálním významem, finanční úspory a mnohé další – takto jednotlivé obce vnímají motivaci pro spolupráci s ostatními obcemi na metropolitní úrovni.
Více než dvě třetiny obcí se chtějí zapojit do spolupráce v rámci metropolitní oblastí. Navrhují nejrůznější způsoby, jak tuto spolupráci koordinovat – od členství v tematických pracovních skupinách až po přípravu strategických dokumentů, které budou mít dopad na celou metropolitní oblast.
Na základě vyjádření obcí je téměř polovina z nich primárně motivována k metropolitní spolupráci skrze finanční možnosti nástroje ITI.
Hlavními klíčovými faktory k založení a udržení dlouhodobé metropolitní spolupráce a rozvoje BMO do budoucna je podle vedení obcí především povědomí o přínosech metropolitní spolupráce, externí finanční nástroje k financování projektů, rovnoměrné zastoupení a rozhodování a schopnost nalezení konsensu a kompromisu.
Více jak polovina obcí si dovede v budoucnu představit vznik formalizovaného subjektu na metropolitní úrovni. Zároveň se přiklání k tomu, aby tento subjekt byl spíše expertní platformou.
Pouze 28 % obcí by si dokázalo představit financovat společně vybraná témata, o kterých by rozhodovali zástupci obcí BMO. Dalších 31 % obcí by nemělo zájem a zbylých 41 % obcí nebylo schopno posoudit, zda by měly o takové nové inovativní řešení zájem. Můžeme však říci, že je zde jistě prostor pro diskusi a toto téma je třeba v budoucnu otevřít.
Více jak polovina obcí (tj. 64%) by nebylo ochotno přistoupit na diskusi o možnosti přenesení některých kompetencí obce na vyšší úroveň za účelem zefektivnění řízení. Z čehož jasně vyplývá, že je pro obce důležitější klást větší důraz na metropolitní spolupráci.
81 % obcí vyjádřilo svůj nesouhlas k přistoupení na diskusi o možnosti případného sloučení obce s jinou obcí, které by vedlo k zefektivnění řízení a vytvoření jednoho samosprávného celku. Pouze 8 % obcí by bylo ochotno sloučit se s jinou obcí.
Zaregistrujte svou e-mailovou adresu k pravidelnému odběru aktuálních informací z Brněnské metropolitní oblasti.
