Brněnská metropolitní oblast v číslech: nový atlas odhaluje klíčové trendy

Představujeme vám nový Atlas Brněnské metropolitní oblasti, který téměř po deseti letech od svého prvního vydání opět přináší komplexní data a vývojové trendy týkající se vazeb mezi Brnem a obcemi v jeho širším okolí.

Atlas v celkem deseti kapitolách zpracovává nejrůznější témata od přírodních charakteristik, přes sociodemografické, dopravní a ekonomické ukazatele, po informace o cestovním ruchu nebo o občanské vybavenosti jednotlivých obcí.

Brno je jedním z mála měst v České republice, které nabízí takto detailní a systematicky zpracované informace o své metropolitní oblasti. Atlas nejen mapuje současný stav regionu, ale může sloužit i jako cenný nástroj pro plánování rozvoje pro různé úrovně veřejné správy.

Atlas je dostupný online pro kohokoli, kdo se zajímá o vztahy mezi městem a jeho okolím. Každá kapitola a podkapitola obsahuje hlavní mapu, která je doplněna textem interpretujícím dané téma a jeho vývoj v čase. Každou oblast uvozujeme výběrem nejdůležitějších dat. U jednotlivých textů nechybí ani různé grafy, tabulky a vedlejší mapy.

Vybrané závěry z Atlasu: 

• Populace – stále platí, že v zázemí žije méně obyvatel než v Brně, které se podílí na celkové populaci metropolitní oblasti z 55 %. Mezi roky 2012 a 2022 vzrostl celkový počet obyvatelstva BMO o 6,4 % a průměrná hustota zalidnění vystoupala na 350 obyvatel/km². Průměrný věk přesáhl hodnotu 41 let a obecně platí, že mladší obyvatelstvo se i díky vnitřní migraci více koncentruje v zázemí. V roce 2023 dosahoval index stáří v zázemí hodnoty 107,5, v Brně samotném to bylo 130,8.
• Bydlení – v kapitole o bydlení naleznete zajímavé informace o tom, jak se v různých částech Brněnské metropolitní oblasti (BMO) vyvíjí složení bytového fondu například z hlediska ceny či vlastnictví. V osobním vlastnictví je více než 58 % bytů v BMO. Ani obcím na území BMO se nevyhnulo významné zdražování cen bytů a pronájmů. V Brně například vyrostly průměrné ceny pronájmu bytu za metr čtvereční mezi lety 2015 a 2022 o 145 %. Čísla o počtu dokončených bytů jasně ukazují, v kterých částech BMO probíhala výstavba intenzivně a kde naopak stagnuje. Nejvíce se v tomto ohledu rozvíjí obce severovýchodně za hranicemi Brna a na jižní ose směr Pohořelice.
• Dojížďka do zaměstnání – Brno je klíčovým centrem zaměstnanosti pro obce v okolí, což vytváří významné dojížďkové proudy ze sídel v jeho zázemí: 7 z 10 občanů BMO, kteří dojíždí, míří právě do Brna. Nejvíce jich je z Židlochovicka, Kuřimska, Tišnovska a Blanenska. Naopak z Brna vyjíždí do zaměstnání téměř 4 000 osob do sousedních Modřic, což představuje nejsilnější proud v rámci celé BMO.
• Migrace – zajímavé údaje přináší data o stěhování obyvatel do obcí v zázemí. Pokračující suburbanizační procesy jsou patrné hlavně ve dvou směrech. Mladí se stěhují do obcí na severovýchod od Brna (Babice nad Svitavou, Březina či Bukovinka) a dále také do „pásu“ populačně rostoucích obcí na jih od Brna (Syrovice, Holasice, Rajhrad a okolí). U největších měst v zázemí (Blansko, Vyškov) naopak dochází k dlouhodobé stagnaci počtu obyvatel.
• Doprava – tato kapitola ukazuje například intenzitu dopravy na jednotlivých silničních úsecích v BMO. Po nejvytíženějších úsecích projede za den až 55 000 automobilů. Zároveň zjistíte, v jakých místech metropolitní oblasti se vyskytuje nejvíce dopravních nehod.

Mnohem více zajímavých informací z dalších témat naleznete v samotném dokumentu. Přejeme příjemné čtení.