Brněnská metropolitní oblast (BMO) zahrnuje 184 obcí, které jsou vzájemně propojeny každodenními cestami za prací, vzděláním, službami i volným časem. Právě pravidelný pohyb obyvatel představuje jednu z nejdůležitějších vazeb, které propojují metropolitní oblast do jednoho funkčního celku. O tom, jak vazby formují podobu tohoto území, přinášejí informace data o každodenní dojížďce, fungování veřejné dopravy nebo vývoji automobilismu v oblasti včetně nejnovějších trendů.
Dojížďka za prací a do škol patří mezi pravidelné toky obyvatel formující rytmy a časoprostorové uspořádání metropolitní mobility. Denně do Brna přijíždí až 71 453 osob z 1 837 obcí. Až 71 % obyvatel, kteří dojíždějí do Brna za prací a vzděláním, přijíždí z obcí Brněnské metropolitní oblasti. Nejvýznamnější proudy jsou z Kuřimi (3 023 osob), Šlapanic (2 606 osob) a Blanska (2 478 osob).
Silnější podíl z hlediska účelu cesty má dojížďka za prací (v Brně 78 % osob), jelikož pokrývá větší demografické rozpětí obyvatel (především ve věku 15–64, tedy tzv. ekonomicky aktivní). V rámci BMO lze však identifikovat i sídla, kde převládá počet dojíždějících za vzděláním. Konkrétně se jedná o obce s přítomnou specializovanou střední školou – např. Jedovnice, Klobouky u Brna nebo obec se spádovou školou pro více obcí (např. Pozořice).
Konkrétní přehled významných center dojížďky za prací či školou poskytuje tabulka vpravo:
Základ v propojení Brna s okolními městy a obcemi tvoří Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK), který propojuje železniční, autobusovou a městskou hromadnou dopravu. Na území BMO jsou provozovány téměř dvě třetiny z celkových 322 linek IDS JMK. Vlastní systémy městské dopravy fungují kromě Brna také v Blansku, Kuřimi, Vyškově a Adamově. Vybrané linky brněnské MHD navíc překračují hranice města a obsluhují například Modřice, Šlapanice nebo Bílovice nad Svitavou.
Významnou součástí systému veřejné dopravy jsou také přestupní uzly, které umožňují cestujícím kombinovat jednotlivé druhy dopravy a pohodlněji se pohybovat napříč metropolitní oblastí. Podle údajů KORDIS JMK se na území BMO nachází 19 regionálních přestupních uzlů, například v Blansku, Kuřimi, Tišnově, Vyškově, Židlochovicích nebo Zastávce. Důležitým požadavkem na jejich využívání ze strany obyvatel (či návštěvníků) BMO je jejich bezešvost. Jedná se nejen o naplnění technických požadavků na vybavení přestupních uzlů (např. bezbariérovost, informace o příjezdech a odjezdech spojů v reálném čase, možnost zakoupení jízdenky, kryté zázemí v případě nepřízně počasí), ale také o zajištění dostatku parkovacích míst, racionální parkovací politiku nebo možnost zvýhodněného jízdného v případě, že cestující pokračuje dál do Brna (či jiného cíle cesty) s využitím veřejné dopravy. Tyto požadavky jsou zdůrazňovány u nově vznikajících projektů v oblasti parkovacích systémů a terminálů. I díky financím prostřednictvím nástroje integrovaných územních investic (ITI) vznikla nová moderní parkoviště či terminály zejména v místech přestupu v sekundárních centrech BMO, např. v Židlochovicích, Bučovicích, Kuřimi nebo Zastávce u Brna. Od roku 2014 bylo podpořeno 16 projektů v celkovém objemu 1,2 mld. Kč, přičemž Dotace EU představovala 534 milionů Kč. Podrobnosti o všech projektech terminálů a parkovišť naleznete v samostatném článku.
Dostupnost veřejné dopravy se navíc mezi obcemi liší. Zatímco obce ležící podél železničních tratí mají zpravidla kvalitní dopravní spojení, horší obslužnost vykazují zejména menší obce na okrajích Tišnovska a částečně také Ivančicka. Páteř veřejné dopravy v BMO tvoří železnice. Její význam dokládá například také modernizace trati mezi Brnem a Zastávkou, po které se počet cestujících zvýšil přibližně o 60 %. Autobusová doprava naopak zajišťuje především spojení obcí bez železničního napojení, kratší cesty a návaznost na vlakové spoje. Zároveň má nezastupitelné postavení v rámci dojížďky do škol.
Automobilová doprava představuje významnou součást každodenní mobility v Brněnské metropolitní oblasti. V roce 2026 bylo na území BMO registrováno přibližně 400 tisíc osobních aut, přičemž více než polovina připadala na samotné Brno. Využívání automobilů se však liší podle místa bydliště i účelu cesty, významnou roli hraje zejména dostupnost veřejné dopravy.
Rostoucí podíl automobilové dopravy se promítá také do zatížení silniční sítě. Nejvyšší intenzity jsou dlouhodobě zaznamenávány na dálnicích procházejících metropolitní oblastí, brněnském Velkém městském okruhu a hlavních příjezdových komunikacích do Brna, zejména na silnicích I/43 a I/52. Výrazně zatížené jsou také úseky v blízkosti nákupních center, průmyslových a logistických zón, například Hradecká a Vídeňská ulice. Podíváme-li se na konkrétní hodnoty ročních průměrů denních intenzit dopravy z celostátních sčítání dopravy (z let 2020 a 2025), zjistíme, že na 60 % sledovaných a vzájemně porovnatelných silničních úsecích v BMO došlo k nárůstu dopravní intenzity. Zvýšené zatížení je patrné především na severních úsecích Velkého městského okruhu a na většině významných příjezdových komunikací do Brna.
Jedním z nových trendů je rozvoj elektromobility, která však zatím tvoří pouze menší část automobilové dopravy. V roce 2026 bylo v BMO registrováno přibližně 7 tisíc bateriových elektromobilů a nacházelo se zde více než 300 nabíjecích stanic.
S rostoucí intenzitou automobilové dopravy souvisí také otázka dopravní bezpečnosti. V roce 2025 bylo na území Brněnské metropolitní oblasti zaznamenáno přibližně 3 500 dopravních nehod, při kterých zemřelo 20 osob a dalších 1 690 bylo zraněno. Přestože počet dopravních nehod v Jihomoravském kraji vykazuje v posledních letech spíše klesající trend, jejich výskyt není na území BMO rovnoměrný. Nejvíce nehod se soustřeďuje především do Brna, zejména na frekventované komunikace, do centrálních částí města a do okolí velkých nákupních center či složitějších dopravních křižovatek. Ve stručnosti se jedná o místa s vysokou intenzitou dopravy zmiňovanou výše. Kompletní přehled dopravních nehod od roku 2015 v BMO eviduje i tato GIS analýza.
Do práce a škol se na kole jezdí zatím málo. Častěji slouží k volnočasovým výletům. Průzkumy však naznačují, že by část obyvatel jezdila na kole častěji, kdyby bylo víc kvalitních a bezpečných cest. (Konkrétnější příčiny rozebírají výsledky Velké brněnské cykloankety). Nejvíc se jezdí v Brně a v jeho těsném okolí, v širším zázemí je kolo spíš výjimkou. Ty najdeme třeba v Unkovicích, Křižanovicích, Žabčicích nebo Pohořelicích, kde na kole dojíždí do práce zhruba 7 % obyvatel.
V Brně fungují dvě sítě sdílených kol, Rekola a Nextbike. Dohromady mají kolem 770 kol, která město finančně podporuje (denně je možné využít až dvě jízdy do 30 minut zdarma v období duben–říjen). Další desítky kol jsou v Kuřimi, Veverské Bítýšce a Chudčicích. V roce 2025 je v Brně využilo asi 19 000 lidí při 180 000 jízdách. Ráno lidé jezdí hlavně do kancelářských center, odpoledne spíš k nádraží a za volnočasovými aktivitami.
Více iformací naleznete v dokumentu Analytických východisek.
Zaregistrujte svou e-mailovou adresu k pravidelnému odběru aktuálních informací z Brněnské metropolitní oblasti.
