Brněnská metropolitní oblast (BMO) nezahrnuje jen Brno a jeho bezprostřední okolí. Tvoří ji 184 obcí propojených každodenními cestami za prací, vzděláním, službami i volným časem. Žije zde téměř 735 tisíc obyvatel, tedy přibližně 59 % obyvatel Jihomoravského kraje a 6,7 % ČR. Z pohledu počtu obyvatel patří BMO k rostoucím regionům, za tímto vývojem se však skrývají výrazné prostorové rozdíly. Zatímco řada obcí v zázemí Brna rychle roste, některá tradiční regionální centra stagnují. Současně pokračuje stárnutí obyvatelstva a stále důležitější roli v populačním vývoji hraje migrace. Do BMO zasahuje dohromady 14 SO ORP. Některé celou svou rozlohou, jiné pouze jednotkami obcí. Jejich charakteristiku naleznete v tabulce níže.
BMO je typickým příkladem monocentrické metropolitní oblasti. Představuje dominantní centrum zaměstnanosti, vzdělávání, služeb i dalších aktivit, zatímco okolní obce s městem vytvářejí rozsáhlý systém každodenních vazeb. Právě intenzita těchto vztahů – například dojížďky za prací, do škol nebo službami – je pro pochopení metropolitního území důležitější než samotné administrativní hranice.
Vývoj posledních let zároveň ukazuje, že se sídelní struktura BMO postupně mění. Populačně posilují především středně velké obce v zázemí Brna (Pohořelice, Šlapanice, Židlochovice). Zajímavostí je, že počet obyvatel v nejmenších obcích BMO je dnes téměř poloviční oproti roku 2010. Nejrychlejší růst zaznamenala od roku 2010 sídla s 5 až 10 tisíci obyvateli. Významnou roli zde hraje suburbanizace – stěhování obyvatel, často mladších domácností, z Brna do jeho zázemí. Přesto zůstávají tito obyvatelé prostřednictvím zaměstnání, škol nebo služeb s Brnem velmi úzce propojeni.
Zázemí Brna se ale nechová homogenně – i zde najdeme značné rozdíly. Nejvýraznější populační růst se objevuje v obcích v bezprostředním okolí Brna, například v Popůvkách, Moravanech, Nebovidech nebo Kanicích. Další rozvojové pásy jsou patrné například jižně od Brna podél D52 nebo v severovýchodní části metropolitní oblasti. Naopak největší sekundární centra, mezi něž patří Vyškov a Blansko, populačně spíše stagnují.
Tento vývoj představuje významnou výzvu pro územní plánování. Rychlý rezidenční růst malých obcí bez odpovídajícího rozvoje škol, služeb, dopravní infrastruktury nebo pracovních míst může dále zvyšovat každodenní dojížďkua současně oslabovat tradiční roli sekundárních center. Je proto žádoucí jejich funkci cíleně posilovat a omezovat rozptýlený rezidenční růst, který není doprovázen odpovídající infrastrukturou.
Od roku 2010 vzrostl počet obyvatel BMO přibližně o desetinu. Zásadní je ale otázka, jaké faktory za tímto růstem stojí. Přibližně 87 % populačního přírůstku připadá na migraci a pouze 13 % na přirozený přírůstek (rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých). Od roku 2020 je navíc přirozený přírůstek BMO záporný (dopad pandemie covid-19, poté počtu narozených).
Ve vývoji počtu obyvatel má tedy důležitou roli migrace, zejména ta zahraniční. Bez ní by BMO po většinu období od roku 2010 vykazovala pokles obyvatelstva. V samotném Brně se přitom dlouhodobě kombinuje záporné saldo vnitřní migrace – mimo jiné v důsledku suburbanizace, tedy stěhování obyvatel z města do zázemí – s kladným saldem zahraniční migrace. Od roku 2010 přibylo v BMO migrací téměř 60 300 obyvatel, z nichž podstatnou část tvoří zahraniční migrace zejména kvůli válce na Ukrajině po roce 2021. Kromě Ukrajinců patří mezi nejpočetnější skupiny cizinců také lidé ze Slovenska, Vietnamu, Ruska, Indie, Filipín a Rumunska.
Platí tedy, že migrační pohyby nejsou pouze doplňkovým demografickým jevem, ale čísly, která ovlivňují populační vývoj území. Pro další populační stabilitu BMO je zásadní schopnost nové obyvatele nejen přilákat, ale také dlouhodobě integrovat do trhu práce, bydlení a systému veřejných služeb.
Vedle růstu počtu obyvatel probíhá v území další zásadní změna: populační stárnutí. Od roku 2013 vzrostl podíl obyvatel starších 39 let přibližně z 51 na 54,5 %. Přibývá zejména obyvatel ve věku 40–64 a 65–84 let, zatímco relativní význam skupiny 25–39 let klesá. Fenomén stárnutí lze nejlépe charakterizovat na dvou ukazatelích, které pracují se základními produkčními skupinami obyvatelstva. Index stáří vzrostl mezi lety 2010 a 2025 ze 120,14 na 126,59 (na 100 dětí do 15 let tak připadá přibližně 127 lidí ve věku 65 let a více). Index ekonomického zatížení se navýšil z hodnoty 44,68 na 55,84 (na 100 lidí v produktivním věku tak připadá přibližně 56 dětí a seniorů).
Tento trend bude pokračovat i v dalších desetiletích. Ve střední variantě populačního odhadu by podíl obyvatel ve věku 65 a více let mohl vzrůst z necelých 20 % v roce 2024 na více než 23 % v roce 2060. Index stáří by přitom vzrostl z přibližně 120 na 169 seniorů na 100 dětí.
Migrace mladších lidí může stárnutí BMO částečně tlumit, ale nezastaví jej. Z pohledu strategického plánování proto bude nutné počítat s rostoucími nároky zejména na zdravotní, sociální služby a veřejnou infrastrukturu, ale také s proměnami trhu práce.
Rozdíly mezi Brnem a jeho zázemím se projevují také v plodnosti. Průměrný počet dětí narozených jedné ženě je v Brně (1,34) nižší než v Jihomoravském kraji (1,39) i v celé České republice (1,37). Naopak obce v zázemí Brna (1,41) vykazují vyšší hodnoty plodnosti, což potvrzuje rozdílnou demografickou dynamiku jádra metropolitní oblasti a jeho zázemí.
Oficiální statistika počtu obyvatel zachycuje osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem, což nemusí vždy odpovídat skutečnému počtu lidí, kteří v území každodenně žijí a využívají jeho infrastrukturu. V Brně se například v datech mobilních operátorů ukazuje vyšší počet fakticky bydlících osob (410 tisíc), než uvádějí údaje podle evidovaného bydliště (395 tisíc). Významnou skupinu tvoří studenti a mladí lidé, kteří ve městě dlouhodobě žijí, aniž by zde měli hlášený trvalý pobyt.
Mobilní data navíc ukazují, jak se počet lidí během dne mění. V pracovních centrech může počet přítomných osob během dne narůst o desítky procent. Naproti tomu v typicky rezidenčních suburbánních obcích během pracovního dne výrazná část obyvatel mizí za prací, vzděláním nebo službami.
Právě proto nestačí při plánování škol, dopravy, služeb nebo krizového řízení vědět pouze to, kde mají lidé bydliště, ale také kde a kdy se skutečně pohybují. Data mobilních operátorů zmiňují jak samotná Analytická východiska, tak zejména dříve publikovaný článek v datové sekci, kde naleznete konkrétní čísla a trendy.
Jak již bylo zmíněno, budoucí počet obyvatel BMO bude výrazně záviset na migraci. V rámci úvodní kapitoly je k nalezení také populační prognóza vývoje obyvatelstva až do roku 2060. Zpracované scénáře ukazují pro tento referenční rok široké rozpětí přibližně 618 až 834 tisíc obyvatel. Jako realistická je v analýze označena střední varianta, která počítá s pokračujícím mírným populačním růstem. Také porovnání s projekcí ČSÚ naznačuje další koncentraci obyvatelstva Jihomoravského kraje právě do prostoru BMO.
Odhad je zpracován kohortně-komponentní metodou, která sleduje vývoj plodnosti, úmrtnosti a migrace. S ohledem na minimalizaci vlivu nahodilých výkyvů v demografických událostech jsou výchozí hodnoty plodnosti a úmrtnosti průměrem let 2022 až 2024. Odhady vývoje migračního salda podle věku a pohlaví jsou založeny také na nedávných trendech, avšak výchozí situaci reprezentuje průměr migračního salda v letech 2019 až 2021. Vývoj od roku 2022 není reflektován, jelikož je silně ovlivněn uprchlickou vlnou z prostoru Ukrajiny.
Více iformací naleznete v dokumentu Analytických východisek.
Zaregistrujte svou e-mailovou adresu k pravidelnému odběru aktuálních informací z Brněnské metropolitní oblasti.
