Dotazníkové šetření (2020)

Po třech letech jsme se opět obrátili na starostky a starosty obcí v Brněnské metropolitní oblasti  s prosbou o vyplnění dotazníku, jehož cílem je dále rozpracovat možnosti dlouhodobé spolupráce obcí Brněnské metropolitní oblasti (BMO).

Elektronický dotazník byl stejně jako v roce 2017  vytvořen v rámci společného navazujícího výzkumu Magistrátu města Brna (Odbor strategického rozvoje a spolupráce, Oddělení řízení ITI a metropolitní spolupráce) a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity (Katedra regionální ekonomie a správy).  Oproti roku 2017 se území BMO díky použití jednotné metodiky vymezení metropolitních oblastí vČR zvětšilo a nově je jeho součástí 184 obcí (včetně Brna). Proto bylo nutné dotazníkové šetření aktualizovat a zaměřit se i na nově zahrnuté obce. 

Zapojení obcí do dotazníkového šetření

Dotazník byl zaslán 183 starostkám a starostům obcí v BMO a zpětnou vazbu se podařilo získat od 175 obcí (96 %). V návratnosti se podařilo překonat už tak dobrý výsledek z roku 2017, který tvořil 88 %. Tato čísla nám ukazují, že starostové mají nadále zájem s Brnem spolupracovat. Na základě výsledku dotazníkového šetření můžeme tvrdit, že většina starostů spatřuje v metropolitní spolupráci smysl.

Zapojení obcí do dotazníkového šetření

Otázka 1: Víte, že je Vaše obec součástí území vymezené Brněnské metropolitní oblasti (BMO)?
Otázka 2: Víte, že v rámci takto vymezené metropolitní oblasti máte/budete mít možnost využívat prostřednictvím nástroje ITI dotační prostředky na významné/strategické projekty z operačních programů?

Tyto dvě otázky byly zpracovány dohromady. 73 % radnic si je vědomo, že jejich obec je součástí Brněnské metropolitní oblasti a více než 50 % starostů je srozuměno s nástrojem ITI.

Povědomí o příslušnosti k vymezenému území BMO

Otázka 3: Myslíte si, že je účelné v budoucnu řešit vybraná témata strategického a územního plánování v rámci Brněnské metropolitní oblast společně na metropolitní úrovni?

Naprostá většina obcí chce řešit vybraná témata strategického plánování společně na metropolitní úrovni.

Otázka 4: Jste ochotni se s Vaší obcí do této spolupráce v rámci BMO zapojit? Pokud ano, jak?

V dotazníkovém šetření jsme zjišťovali, jaké je povědomí starostů o BMO a nástroji ITI, a ptali se i na míru jejich zapojení. 90 % starostek a starostů v Brněnské metropolitní oblasti se chce zapojit do metropolitní spolupráce.

Zájem obcí zapojit se do spolupráce v rámci BMO

Otázka 5: Jaká témata by bylo z Vašeho pohledu účelné v budoucnu řešit jednotně na metropolitní úrovni? 

V rámci této otázky měli respondenti možnost označit až 5 odpovědí. Obce by uvítaly řešení na metropolitní úrovní především v problematice lokální dostupnosti (výstavby parkovišť P+R, terminálů či cyklostezek). Starostky a starostové by rádi rovněž společně řešili i problematiku boje se suchem a erozí a odpadové hospodářství. Zájem je rovněž o spolupráci v oblasti školství či stárnutí populace.

 

Otázka 6: Zapojení do jednotného svozu odpadu

Typickým tématem, které je výhodné řešit společně na území metropolitní oblasti, může být odpadové hospodářství. Například se může jednat o jednotný systém svozu odpadů, který by znamenal snížení konečné ceny pro občana a reagoval by na chystaný zákaz skládkování v EU. 70 % starostů by mělo o takový systém zájem.

Zájem obcí o zapojení se do jednotného systému svozu odpadů

Otázka 7: Podpořili byste vznik územního plánu na úrovni BMO, který by řešil konkrétní témata s územním dopadem (např. regulace výstavby mezi Brnem a zázemím, průmyslové zóny)?

Územní plán na úrovni BMO by pro její celkový rozvoj znamenal snadnější koordinaci aktivit metropolitního významu. Nicméně dle výsledků z šetření, je tato problematika pro okolní obce zatím hůře uchopitelná.

 

Podpora vzniku územního plánu na úrovni BMO

Otázka 8: Které z následujících klíčových faktorů jsou podle Vás v budoucnu nejvýznamnější pro založení a udržení dlouhodobé metropolitní spolupráce a rozvoje Brněnské metropolitní oblasti?

Starostové byli mj. dotazováni na faktory, které jsou pro ně klíčové k udržení dlouhodobé metropolitní spolupráce. Starostové především zmiňovali povědomí o přínosech metropolitní spolupráce (23 %), schopnost nalézt konsensu a kompromisu (21 %), silné politické vedení (19 %) či rovnoměrné zastoupení a rozhodování (17 %). Externí finanční nástroje k financování projektů byly u starostů upozaděny (15 %), zde vidíme velký posun v porovnání s rokem 2017. V předchozím šetření starostové upřednostňovali jako klíčový faktor finanční prostředky.  

Pro starosty je tedy důležitý především kontinuální vývoj spolupráce a to, že Brno jedná s okolními obcemi jako s rovnocennými partnery a stanovuje si smysluplné a realistické cíle.

 

Otázka 9: Máte v územním plánu Vaší obce vymezeny potenciální „rozvojové lokality“ pro bydlení (tj. návrhové plochy pro bydlení, příp. smíšené obytné plochy) a pro nové pracovní příležitosti (návrhové plochy pro výrobu či komerční vybavenost)? 

Rozvoj města Brna a obcí v jeho zázemí je čím dál více provázanější a dostupné plochy pro komerční a bytovou výstavbu se nehledají snadno. Otázka se tak zaměřovala na dostupné kapacity pracovních míst, resp. na dostupné kapacity pro bydlení. Když obě mapy porovnáme, je na první pohled vidět, že by obce mají poměrně velký prostor pro nárůst kapacity bydlení, u ploch pro pracovní příležitosti jsou potenciální kapacity menší.

Potenciální nárůst kapacity pro nové pracovní příležitosti

Potenciální nárůst kapacity pro bydlení v obcích BMO

Otázka 10: Umíte si v budoucnu představit založení expertního veřejného subjektu zaměřeného na metropolitní spolupráci a rozvoj Brněnské metropolitní oblasti, který by vykonával některé vybrané agendy pro více obcí v BMO a ve výsledku by Vám mohl šetřit náklady (např. odpadové hospodářství, dotační poradenství, metodická pomoc se strategickým plánováním atd.)?
Otázka 11: Byli byste ochotni na chod takového subjektu každoročně finančně přispívat?

Více než 50 % obcí si dokáže v budoucnu představit založení veřejného subjektu zaměřeného na metropolitní spolupráci a polovina z nich by byla ochotna na tento subjekt přispívat. Tato ochota obcí dává poměrně velký prostor budoucím debatám ke vzniku samostatného formalizovaného subjektu zaměřeného na metropolitní rozvoj.

Zájem o založení expertního veřejného subjektu zaměřeného na metropolitní spolupráci a ochota na něj přispívat

Otázka 12: Uvítali byste od takového subjektu metodickou oporu při tvorbě strategických dokumentů Vaší obce?

Starostové by rovněž uvítali metodickou podporu při tvorbě strategických dokumentů (cca 50 %).  Lze konstatovat, že v této problematice se nabízí další prostor k diskuzi.

Zájem obcí o metodickou oporu při tvorbě strategických dokumentů

Otázka 13: Byli byste v budoucnu ochotni přistoupit na diskusi o možnosti přenesení některých kompetencí obce na vyšší úroveň za účelem zefektivnění řízení?

Některé obce (byť jsou v menšině) si uvědomují, že část kompetencí přesahuje dopad jejich katastru a nejsou je schopny efektivně vykonávat. Cílem debat rozhodně není zbavovat obce kompetencí,  ale spíš vytipovat ty, které by bylo efektivnější řešit společně na meziobecní/metropolitní úrovni efektivněji.

Ochota přistoupit na diskuzi k přenesení některých kompetencí obcí na vyšší úroveň

Otázka 14: Byli byste v budoucnu ochotni přistoupit na diskusi o možnosti případného sloučení Vaší obce s jinou obcí za účelem zefektivnění řízení a vytvoření jednoho samosprávného celku?

Dle očekávání a s ohledem na historický vývoj nechce naprostá většina obcí přistoupit na diskuzi o možném sloučení jejich obce s jinou obcí. Řešením této situace může být právě metropolitní spolupráce.

Ochota přistoupit na diskuzi o možnosti případného sloučení obce s jinou obcí

Otázka 15:  Odpovídá podle Vás reálná spádovost Vaší obce k nadřazené obci s rozšířenou působností (ORP)?

Zařazení obcí do správních obvodů daných ORP není vždy řešeno zcela uspokojivě, obzvláště v zázemí velkých měst. Částečně problematické se může jevit vymezení SO ORP Šlapanice, případně Kuřim. Případná změna SO ORP je otázkou dlouhodobějších debat s Ministerstvem vnitra ČR.

Spokojenost obcí se spádovostí k ORP

 

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru