Jan Vitula je starostou města Židlochovice a náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje za oblast regionálního rozvoje. V našem rozhovoru se rozpovídal o nově vybudovaném vlakovém terminálu v Židlochovicích.
Když se řekne Brněnská metropolitní oblast, co to pro vás osobně znamená? A jak byste sám definoval metropolitní spolupráci?
Z mého pohledu je to oblast, kterou Brno ovlivňuje svou rozlohou a činností. Primárně souvisí s dopravou. Dnes panuje situace, kdy lidé v Brně pracují a v jeho zázemí bydlí, což neuvěřitelným způsobem ovlivňuje metropoli samotnou i obce a města v okolí. Metropolitní spolupráce je potom po dlouhé době model, který nám konečně umožňuje efektivně komunikovat uvnitř brněnské aglomerace jako celku. Dříve se Brno o obce a města v zázemí příliš nezajímalo. Dnes se potkáváme s vedením města v pravidelných intervalech a vždy se najde prostor k diskuzi o tématech, které máme momentálně k řešení.
Myslíte, že máte jiný pohled na metropolitní spolupráci coby starosta menšího města a jako náměstek hejtmana Jihomoravského kraje? Jaké principy metropolitní spolupráce využíváte v těchto rolích?
Řekl bych to takto, mezi úrovní kraje a obcemi nám trošku schází prvek, který vykrývá právě metropolitní spolupráce. Nesmíme zapomínat, že všechny menší obce a menší města v okolí Brna jsou velmi úzce navázány na to, co se v Brně děje. Lidé k nám jezdí bydlet, na den jezdí do práce, a to přináší celou řadu problémů a výzev, které je potřeba řešit. Myslím, že právě metropolitní spolupráce nám umožňuje reagovat takovým způsobem, který je pro území přiměřený. Vidím to samozřejmě hodně z pohledu starosty, který měl možnost realizovat celou řadu projektů v rámci metropolitní spolupráce.
Můžete některé z nich přiblížit? Kde můžeme vidět konkrétní přínosy metropolitní spolupráce?
V každém případě je to doprava. Toto téma bude ostatně pro celou oblast v okolí Brna do budoucna klíčové. Vše úzce souvisí s lepšími příjmy a rostoucím nákupem automobilů. Židlochovice jsou sice od Brna vzdáleny pouze patnáct kilometrů, ale v pondělí ráno jedete autem do města hodinu a půl. Díky metropolitní spolupráci se nám ale v Židlochovicích podařilo zrealizovat projekt vlakového terminálu, kdy se po více jak padesáti letech podařilo obnovit v České republice novou trať a nádraží. Díky tomu se všichni dojíždějící dostanou do centra Brna za nějakých třiadvacet minut. Což je pro Židlochovické neuvěřitelná výhoda. Dále se musíme bavit o tématech, jako je ekologie, která mimo jiné souvisí se svozem a recyklací odpadu nebo vodními toky a hrozbou sucha v regionu. Příkladem mohou být diskuze ohledně protipovodňových opatření pod Brnem, které úzce souvisí i s budoucím děním v Židlochovicích. Jasně to ukazuje, jak úzce jsou provázány činnosti metropole s obcemi a městy v jejím zázemí. Ale tím samozřejmě metropolitní spolupráce nekončí, je tu i řada dalších témat, jako například školství nebo zdravotnictví, které musíme řešit.
Mohl by projekt, jako je právě židlochovický dopravní terminál, vůbec vzniknout bez principů metropolitní spolupráce?
Bez metropolitní spolupráce a nástroje integrovaných teritoriálních investic by se takové projekty pravděpodobně vůbec nerealizovaly. Možná bychom k výstavbě nakonec stejně nějak dospěli, ale to, že byl projekt zaevidován v rámci metropolitní oblasti a že existovala velká pravděpodobnost, že na něj získáme peníze, velice pomohlo. Město potom ve svém rozpočtu daleko snáze nalezlo zdroje na přípravu projektu. A rozhodně se nejedná o malé částky. Celý projekt vyšel řádově na sto milionů korun a když si spočítáme cenu za projektové dokumentace, tak ta se pohybuje někde okolo devíti milionů korun. Upřímně řečeno, to je pro město naší velikosti velmi citelná suma. Velkou výhodu metropolitní spolupráce proto vidím v možnosti efektivně alokovat prostředky na projekty, které mají velkou šanci proměnit se v realitu. A současně nám umožňuje upozornit na společné problémy a výzvy. Brno si je samozřejmě vědomo, že jeho obyvatelé pravidelně tráví rána v dopravních zácpách. Spolupráce otevřela prostor pro to, abychom se o těchto problémech bavili a nacházeli řešení – a židlochovický terminál je příkladem jednoho z těchto efektivních řešení. Doufám, že do budoucna se povede část automobilové dopravy dostat na koleje. Zvlášť jestli aut bude do budoucna přibývat a zácpy a dojezdové časy se budou dál prodlužovat. Pak nastane okamžik, kdy budou vlakové spoje neocenitelnou výhodou.
Co pro vás jako metropolitního lídra znamená, když se řekne jednat metropolitně?
Myšlení v přesahu. A to konkrétně v přesahu hranice jednoho města či obce. Metropolitně vlastně jednáme neustále. Každé ráno, když se mám dopravit do Brna, uvědomuju si, jaké problémy máme kolem sebe a s čím se potýkáme. Na řadu věcí opravdu narážíte skoro každý den při činnosti nejen jednotlivých úřadů, ale také v rámci samosprávy obce. Mohou to být oblasti, které souvisí se vzděláním, s odpady a dalšími věcmi okolo. Celé je to o způsobu myšlení, které nesmíme a priori uzavírat do katastrálních hranic.
Na co se chcete jako metropolitní lídr zaměřit?
Nápadů mám strašně moc a samozřejmě vidím spoustu věcí, na kterých by se dalo pracovat. Ať už se to týká zdravotnictví nebo odpadového hospodářství. S ohledem na naši polohu je pro mě ale velice aktuální otázkou revitalizace pískoven na Židlochovicku, kde nás čeká mnoho výzev. Když se nad celou věcí zamyslím a podívám se nejen na to, jak území vypadá, ale i jak je majetkově poskládané, tak před sebou máme opravdu spoustu věcí k řešení. Myslím si, že na takový projekt by bylo vhodné mít vyhrazeného pracovníka Brněnské metropolitní oblasti, který by už jen tím, že má za sebou kraj, město Brno a obce v okolí, měl mnohem lepší vyjednávací pozici než třeba jen starosta jedné obce. Například v očích těžařských firem by to celému jednání dodalo váhu. Ale líbilo by se mi, kdyby moje vnoučata znala prostor pískoven už jen jako území, kde je spousta jezer a zeleně. Stane se z nich velká rekreační oblast, která by mohla Brnu poskytnout atraktivní zázemí a těšit by se z ní mohly i obce v jejím bezprostředním okolí.
