Když jsme se v roce 2017 pomocí dotazníkového šetření ptali starostů měst a obcí v Brněnské metropolitní oblasti, kde vidí konkrétní přínosy metropolitní spolupráce, jednou z nejčastěji zmiňovaných sfér byla výstavba cyklostezek. Právě tomuto tématu se věnuje rozhovor s metropolitním lídrem – Filipem Chvátalem, který Vám přinášíme.
Pokud jde o cyklostezky a dopravu jako takovou, nemohli jsme vyzpovídat povolanějšího člověka než Filipa Chvátala – radního pro územní plánování a rozvoj města Brna, který má s koordinací výstavby cyklostezek zkušenosti i z Dobrovolného svazku obcí Šlapanicko.
Začneme trochu ze široka. Co pro vás znamená metropolitní spolupráce a plánování? Kde vidíte jejich přidanou hodnotu?
V první řadě se jedná o efektivní nástroj spolupráce mikroregionů s centrálním městem a vytváření smysluplných a životaschopných projektů s delším časovým horizontem. Je to právě možnost vzájemné diskuze a koordinace, co obce motivuje zakládat dobrovolné svazky a začít pracovat na prosazování svých vizí. Pokud by tu taková možnost nebyla a každý fungoval jen v uzavřených hranicích svého katastru, zafungovalo by právo silnějšího a všechna pozornost by se soustředila pouze na velké metropole, jako je třeba Brno. A to by samozřejmě bylo špatně. Metropolitní spolupráce se tuto problematiku snaží řešit, a řekl bych, že úspěšně.
Když mluvíte o smysluplných projektech, jaké to podle vás jsou?
Nejnosnější tématem pro obce v zázemí města Brna a pro Brno samotné je aktuálně určitě doprava a dopravní infrastruktura. Jedná se o prostředek, díky kterému může metropolitní oblast fungovat jako živá a vzájemně propojená entita. Pokud mám být konkrétní, zmínil bych propojení individuální a hromadné dopravy například prostřednictvím Park and Ride parkovišť nebo právě výstavbu cyklostezek. Z dalších oblastí spolupráce rozhodně nesmíme zapomenout na odpadové hospodářství, školství a rozhodně též vědu a výzkum.
Právě cyklostezky bývají ze strany starostů jednou z nejčastěji zmiňovaných oblastí metropolitní spolupráce. Proč tomu podle vás tak je?
Cyklostezky jsou typ projektu, u kterého je na první dobrou vidět pozitivní dopad do regionu. Pokud se vše podaří zrealizovat systematicky a účelně, skutečně pomohou propojit obce v zázemí města s Brnem a zpříjemní lidem cestování i volný čas. Proto si myslím, že jsou tak často uváděny za příklad metropolitní spolupráce.
Vy jste stál u vzniku sítě cyklostezek, které už brzy propojí obce na Šlapanicku s Brnem. Jak vůbec celý projekt začal?
Na začátku vznikl Dobrovolný svazek obcí Šlapanicko. Tehdy se jednalo asi o 20 obcí, které obepínaly město Brno. Jedním z jeho cílů přitom bylo vybudovat bezpečné propojení těchto obcí a centrálního města. Ve stejnou dobu se začal rozvíjet i strategický plán Brněnské metropolitní oblasti, takže se vše nádherně protnulo a začaly se hledat trasy, kudy by bylo nejjednodušší cyklostezky vést.
Co všechno jste museli řešit?
Postavit jakoukoliv cyklostezku je poměrně komplikované, protože jako liniová stavba prochází velkým množstvím pozemků a musí ji schválit velké množství orgánů. Jednali jsme s ochránci přírody, majiteli soukromých pozemků, policií, správou silnic nebo i s myslivci, pokud trasa vedla příliš blízko lesa. Řešit se musela také protipovodňová opatření. Vytvořili jsme několik variant, které jsme potom upravovali, než vůbec vznikla finální projektová dokumentace.
Ale konec dobrý, všechno dobré.
Nakonec se vše podařilo. Celý proces trval minimálně pět let a měl několik horkých chvilek, kdy to skutečně vypadalo, že cyklostezka nebude. Ale nakonec se podařilo získat i podporu v rámci Brněnské metropolitní oblasti díky nástroji strategického a územního plánování integrovaných územních investic (ITI) a v současné době se staví.
Mohlo by se to celé obejít bez principů metropolitní spolupráce?
Osobně si myslím, že právě spolupráce a komunikace s městem Brnem a možnost čerpat finanční prostředky z pomocí nástroje ITI byly hlavními motivátory pro to, aby se vůbec založil Dobrovolný svazek obcí Šlapanicka a celá věc se dala do pohybu.
Čeká Brněnskou metropolitní oblast a vás v budoucnu nějaký podobný projekt?
Ano. Na realizovanou část cyklostezek chceme navázat na Pozořicku a čeká nás žádost o dotaci na propojení obcí celého Pozořicka směrem na Líšeň. Několik měsíců intenzivně řešíme výzvy, které se tam objevují, ať už jsou to stanoviska mysliveckých spolků, odboru životního prostředí nebo správy a údržby silnic. Nicméně věřím, že by se vše mohlo podařit. Jako radní města Brna společně s panem radním Kratochvílem pak ještě koordinuji navazující cyklostezku z centra do Slatiny, která navazuje na Šlapanicko, a pak do Líšně a na zmiňované Pozořicko. Tam aktuálně řešíme trasování zejména s ohledem na bezpečnost provozu.
Jak by se měla Brněnská metropolitní oblast v dalších letech rozvíjet? Jaké před ní stojí výzvy?
Rozhodně dotáhnout, nebo v některých případech alespoň nastartovat, ambiciózní dopravní projekty, které by byly pro Brněnskou metropolitní oblast velkým přínosem. Například severojižní kolejový diametr, který by propojil železnice tak, aby se dalo vystoupit na více místech ve městě. Stejně tak prodloužení tramvajových tratí, navázání cyklostezek a přestupních uzlů hromadné dopravy na tyto prodloužené tratě a další rozvojové projekty.
